Zde naleznete písemnou psychologickou poradnu. Odpovídá psycholog, psychoterapeut více; dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Psychologická poradna online se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
Pokud si přejete odpověď mimo psychologickou poradnu online, je třeba uhradit 100Kč na č.ú.: 2500034126/2010.
Pokud si přejete online kontakt s psychologem, ten naleznete zde online psycholog

  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo konzultaci s psychologem online, kontaktujte mne telefonicky: +420 777 588 352 nebo emailem
  • Vše zde napsané bude zveřejněno

Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Jan, Bea, sovic, Petra, Nikol, Karla, exot 79, Dana, Katherin

< novější | 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >

flashgordon píše: (15. 6. 2009, 12.18)

Dobrý den,

díky za odpověď, já vím, že si budu muset poradit s odchodem přítelkyně sám a že to chce asi čas. Problém je ale v tom, že spolu nadále bydlíme a já vůbec netuším, jak si to ona představuje. Nadále platím celý nájem vlastně za ni i za jejího už dospělého syna, který  má už měsíc po maturitě a do práce se mu nechce.Přítelkyně sice vaří, pere a jinak ostatní činnost je prakticky stejná jako před "tím". Jen si chodí kam chce a já zatím sedím doma nebo chodím do práce abych zvládl všechno zaplatit. Ona si prostě užívá, protože prakticky nemá žádné starosti, vše leží na mně. Mám ji vyhodit na ulici? Já ji nechci dávat nějaká ultimata, ale takhle to přeci dál nejde, navíc je u mne přihlášená k trvalému pobytu. Opravdu nevím co dělat, pomozte prosím. Díky Láďa.

Odpověď: (17. 6. 2009, 19.57)

Láďo,
máte pravdu, že takhle to dál nejde, je třeba udržovat rovnováhu mezi dáváním a přijímáním na všech úrovních. Je vaší povinností nenechat se využívat. Jste-li majitelem bytu, můžete ji přihlásit na obecní úřad - v tom by neměl být až takový problém. Udělejte rozhodnutí, jak to skutečně chcete, pak si rozpracujte plán, jaké kroky a kdy budete realizovat. Můžete se objednat na konzultaci, která by pro vás byla přínosnější.
Přeji vše dobré a držím palce.

AKTUALITA píše: (15. 6. 2009, 10.59)

Od včera je na http://radanastepankova.blog.i…

Odpověď: (15. 6. 2009, 11.01)

takže pokračování na téma muži a ženy si již můžete přečíst.
hezké dny

akinom píše: (15. 6. 2009, 3.49)

Dobrý den,
po dvouleté známosti jsem se vdala. Nyní jsme přes dva roky manželé a od té doby také spolu bydlíme. Máme tři děti(dvě jsem si již do manželství přivedla). Manžel se přestěhoval za námi, což představovalo 200km a z vesnice do města, změnu zaměstnání. V oblasti vztahů byl tzv. nepolíben.
Je nám 35let. Ráda bych se poradila, co se týče vnímání manžela. Zjistila jsem, že jsme odlišné energie a po čase mi vyprchala potřebná úcta k manželovi. Cítím se v pasti, nelíbí se mi samotné jak se k němu chovám. Jsem kritická, mám potřebu věci řídit. Což si odůvodňuji jeho pasivitou a hlavně melancholií. Sranda s ním rozhodně není a připadá mi, že je zde spíše do počtu. Nevnímám ho jako oporu a chlapa vedle sebe. Máme odlišné nároky na sebe i na věci kolem nás. Snažíme se mluvit, ale moc nám to nejde. Už i kvůli tomu, že se díky našemu vztahu necítím na další dítě, což ho velmi zraňuje a vyčítá, odvolává se na sliby před svatbou.

Odpověď: (17. 6. 2009, 19.49)

Milá Aki,
prožíváte náročnou životní etapu.  Není mi zcela jasná otázka: "Ráda bych se poradila, co se týče vnímání manžela." Bylo by dobré napsat si možnosti, jaké máte (minimálně tři) - pak si uvědomit výhody a nevýhody (opravdu ze široka) a pak hledat cestu, jak k takovému řešení.
Kdybyste byli z okolí, bylo by dobré, abyste se objednali.

koko píše: (11. 6. 2009, 0.46)

dobry den,pritel uziva cca 1 mesic cymbaltu 60 mg a zajimalo by mne,jestli se daji nejak ovlivnit vedlejsi ucinky jako jsou..nespavost a nocni buzeni a pak taky sexualni vedlejsi ucinky..dekuji

Odpověď: (14. 6. 2009, 11.10)

toto konzultujte s jeho ošetřujícím lékařem - může mu předepsat jiné léky, které na přítele nebudou mít takové vedlejší účinky - hledání vhodného léku je alchymie a hledání.

andrea píše: (10. 6. 2009, 15.22)

moj priatel ma 7 rocnu dceru ktora nielenze nevie a nechce spat bez svojho otca ale doteraz ju nenaucil ani on ani jej matka jest s priborom ale ani hygienickym navykom co znamena utierat si zadok po velkej potrebe, splachovat zachod a umyvat si ruky. ja deti nemam ale to neznamena ze naviem co by malo dieta v jej veku vediet. on mi vzdy povie ze ja nemam skusenosti a ze jeho dcera je este male dieta. poradte mi ako by som to mohla zmenit. postupom casu ma to psychicky nici viac a viac a zacinam byt alergicka na dni kedy ju mame mat

Odpověď: (14. 6. 2009, 11.07)

Milá Andreo,
to chápu, že na ty dny začínáte být alergická - protože v tu chvíli se stáváte pátým kolem u vozu, což je špatně. Změnit to bohužel není ve vaší kompetenci, to je v kompetenci přítele. Jestli přítel neví, že ložnice je vaše soukromá oblast, nedávám vašemu vztahu velké šance.
(o tom, že sedmileté dítě by mělo zvládat to, co říkáte, vůbec nepochybujte)
Mějte se hezky (a dny, kdy má dceru, nemusíte s nimi trávit)

pamětlivka píše: (10. 6. 2009, 15.13)

Dobrý den, jsem už zoufalá. Před půl rokem se se mnou rozešel "asi" můj přítel. Chodili jsme spolu velice krátce. Párkrát jsme spolu byli venku, hlavně jsme si psali přes počítač. Ale já od té doby nemůžu zapomenout. Pořád se mi vybavuje, pořád ho asi miluju, jestli je tohle láska. Nevím, co mám dělat. Chci zapomenout, ale prostě to nejde a nepřipadá mi, že by čas nějak pomáhal. Dokázala byste mi prosím poradit, co mám dělat? Nikdy by mě nenapadlo, že je tohle možné.

Odpověď: (14. 6. 2009, 11.01)

Milá Pamětlivko,
cesty lásek jsou složité...:)
Obecný princip - poděkovat za to hezké, to hezké v srdci uschovat a popřát jemu i sobě svobodnou cestu... Potřebuješ-li, napiš mu, že si občas vzpomeneš na vaše společné povídání, že pro tebe bylo hezké a že mu za to děkuješ.
"Operace srdce" se lépe prováději při osobním setkání, které zahrnuje celou duhu příběhu...

petr píše: (10. 6. 2009, 11.59)

ahoj. potřeboval bych poradit, moje přítelkyně, je jí 16, má občas "záchvaty" začnou se jí klepat ruce, začne brečet. Nemůžeme přijít na to z čeho to může mít, občas se hádá s rodiči,ale to bych řekl že je asi normální, většinou pokaždé když přijde i malinký problém, tak to na ní příjde, potřeboval bych vědět co v takových situacích dělat, jak ji utěšit. děkuju Petr

Odpověď: (14. 6. 2009, 10.54)

Milý Petře,
skoro bych doporučila, aby odbornou pomoc vyhledala vaše přítelkyně. Vzhledem k tomu, že nevím přesně, o jaký typ malých problém jde, zda se týkají i vás nebo pouze ji, nechci dávat konkrétnější odpověď. Obecně platí, zachovejte klid - naučte ji klidově dýchat....

Carol píše: (10. 6. 2009, 9.35)

Dobrý den,prosím o radu ohledně mé dcery (19),která neustále lže.Studuje střední školu a teď nám zatajila,že propadla z jednoho předmětu,protože  reparát dělá příští týden tak si myslela,že se to nedozvíme.Dozvěděla jsem se to z dopisu od školy. Ohledně známek ve škole lže opakovaně a když to s ní probírám tak mi řekne ,že chce od nás mít klid.Nehorší pro mě je ta nedůvěra a to ,že jí v podstatě nevěřím skoro nic ,lhaní je opakované.Nevím jak se mám chovat,jestli si všechno (pro mě podstatné ),mám ověřovat (což mi je v jejím věku trapné).Můžete mi prosím poradit nějaký návod na přežití s notorickou lhářkou atmosféra doma je napjatá.Jinak máme doma pohodu,vždy se snažíme to nějak překonat a na další lež nejsme dost připraveni.Děkuji za váš čas A ještě dotaz nepracujete někdy v Praze?

Odpověď: (14. 6. 2009, 10.51)

Milá Carol,
dcera je dospělá, měla by tedy nést důsledky svých činů. Váš vztah by  měl  být partnerský - tzn. mělo by být srozumitelné co za co.
Nevím, zda dcera své jednání považuje za normální či si je vědoma toho, že to není zdravý postoj, jehož příčinou je nedostatek vnitřní stability, strach, závislost... to jsou faktory, se kterými by bylo možné pracovat.
Máte možnost využít mediátora, psychoterapeuta k tomu, abyste společně domuvili kontrakt (cca 2-3setkání), dále vy sama zvažte, jak by se vám hodila pomoc s vnitřním smířením se s tímto procesem/stavem.
Kdyby dcera chtěla změnit svůj zlozvyk, měla by s psychterapeutem pracovat i ona.
Já v Praze nepracuji - místem mé působnosti je Nymburk (cca 40min. od Černého mostu)
Přeji vše dobré

hemi píše: (9. 6. 2009, 20.31)

Děkuji za předešlou odpověd. Je mi 24 let.Můžete mi ještě poradit jak mám začít s mím otcem o tom mluvit?

Odpověď: (14. 6. 2009, 10.36)

Tak to jste už dospělá/ý,
můžete říci, co víte, jak vám to připadá, ale nezapomeňte, že rodiče mají svůj život, respektujte to a pokud možno nesuďte.

didiqa píše: (8. 6. 2009, 22.47)

dobrý den chcela by som opýtať či môže existovať taká choroba pri ktorej človek musí neustále klamať aj ked je to len normálny rozhovor

Odpověď: (14. 6. 2009, 10.30)

ano, existuje taková patologie

flashgordon píše: (8. 6. 2009, 20.03)

Dobrý den,

před 14 dny jsem se dověděl, že přítelkyně má jiného a ona se přiznala i k tomu, že v loňském roce měla s jiným mužem půlroční poměr, který teda úspěšně tajila, byla prakticky pořád doma nebo alespoň každý večer. Řekla mi, že mě má sice ráda a že si mě váží, ale že už mě nemiluje. Já sám bych jí i odpustil, snažím se s ní mluvit , nabízel jsem jí i návštěvu poradny, ale ona se ke mně chová zle, jako kdybych ji to provedl já. Když jsem se s ní před 6 lety seznámil, tak mě někteří její známí varovali, že často střídala partnery, já nevěřil. Problém je taky v tom, že po nehodě v roce 2000 mám ochrnutou pravou ruku a rázem spoustu věcí nemohu dělat. Tak mě ale již poznala a tvrdlla, že ji to nevadí a teď mi to předhazuje. Nejhorší je, že nadále spolu bydlíme, zatím, a je to hrozný pocit, já nevím, jak se chovat, mám dělat jako že nic? Hrozně se trápím, rozejít se nechci, ale nevidím vůbec vůli to řešit z její strany. Poraďte, jak se mám v současné situaci zachovat? Děkuji.

Odpověď: (14. 6. 2009, 10.29)

Milý neznámý,
vím, že to bolí, ale nezbývá nic jiného než si pohadit své srdce sám a nechat ji jít. Vztah jsou dva - je proto třeba aktivní účasti obou, je-li tomu jinak, vzniká nerovnováha, která nedělá dobře ani jednomu.
Přeji vše dobré

hemi píše: (8. 6. 2009, 16.38)

dobrý den potřebuji poradit co mám dělat při nevěře mého otce mám si sním otom  promluvit?

Odpověď: (8. 6. 2009, 21.05)

milá hemi,
nevím, kolik ti je... ani další souvislosti, ale v zásadě odpověď na tvou otázku zní ANO.

Akeity píše: (8. 6. 2009, 11.02)

Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o radu. Mám přítele, chodíme spolu s pár přestávkami 7 let. Takže bych řekla, že se známe velmi dobře. Problém je v tom, že se přítel v určitých vyhrocených situacích nedokáže ovládnout a chová se nepřiměřeně danému problému. Je často náladový a stačí menší konflikt k tomu, aby se vytočil. Například včera ho vytočilo, když jsem mu nerozuměla co říkal a pak mu tvrdila, že něco neříkal, i když to prý říkal. Prostě hádání kvůli hloupostem. On pak říká věci, které tak ani nemyslí a samotnému mu je to líto. Chtěla bych Vás poprosit o radu, jak na něj, aby se takhle nechoval? Mám ho ráda, na našem vztahu mi záleží a nechci, aby jeho chování všechno zničilo.
Moc děkuji za odpověď.

Odpověď: (8. 6. 2009, 21.04)

Milá A.,
přestože si myslím, že hledat řešení, jak se "netočit" by měl váš partner, pro vás mám jednu radu: zůstat klidná, v klidu na něj hledět a slovy snad ani nereagovat, nebo mu s úsměvem říci: "stejně tě miluju" Až se to malý dítě dovzteká, tak s ním můžete pokračovat v komunikaci (pokud nezůstává uražen :))
Mějte se spolu hezky

monoboxu píše: (4. 6. 2009, 18.49)

Zdravím. Mám lehké potíže, které bych přešel, nebýt skutečnosti, že mi ztěžijí studium, co se poněkud negativně projevuje na mých šancích postoupit do dalších ročníků. Popis vychází ze stavu, kdy jsem odpočinutý, v neutrální náladě a v klidu (tj. ne v pohybu). Nepočítaje téměř nepřetržité lehké zrnění obrazu a "vypalování" (když se pár sekund dívám na jakýkoliv objekt, často zůstane efekt jako při dívání se do žárovky), mám silné potíže s odlišením fantazie od reality - oboje je téměř stejně skutečné, což bývá zvlášť nebezpečné při občasných fyzických konfliktech se spolužáky (představa někoho párkrát nakopnout se v zápětí, lehce bez mého vědomí, stala skutečností).
  Taktéž mám potíže s orientací v prostoru. Tím nemyslím např. odhad vzdálenosti, ale neustále se cítím jako ve vodě; hlavně při sezení.
  Z uvedených problémů pak nepřímo vyplývají lehce neřízené a instinktivní jednání a pudová agresivita (silně omezovaná, na to jsem při vědomí ještě dost :)).
  Je pro to nějaké jednoduché a efektivní řešení?

Děkuji za odpověď.

Odpověď: (5. 6. 2009, 9.00)

Milý monoboxi,
polévky vitana  jsou jednoduché a efektivní řešení pro vytížené lidi.
Proč si myslíte, že jste jednodušší než váš PC?
Popíšete-li své potíže psychiatrovi, pravděpodobně vám předepíše antipsychotika (na kolik procent vás zbaví potíží, to vám předem nikdo neřekne, po té případně zvýší dávky).
Až budete připraven hledat složitější řešení, můžete mne kontaktovat nejlépe osobně.
nyní si můžete přečíst jednu informaci z mnoha, kterou potřebujete: http://www.lekari-online.cz/ps…
 

kat píše: (4. 6. 2009, 18.07)

Dobrý den moc děkuji za další odpověď kamarád se mi omluvil ale ten druhý ne jelikož má papíry na hlavu tak pořád pokračuje a když sem ho poslala do patřičných míst tak sem myslela že to nebude moc vnímat!Ale děkuji za vaše odpovědi a pomoc v nouzi v které sem byla moc děkuju

Odpověď: (5. 6. 2009, 8.47)

Katy,
děkuji za info i poděkování. Zkušenostmi se člověk učí :) jednat s úctou k druhému v každé situaci dokáží královny :), kterou i ty můžeš i díky této situci být.
Držím palce.

Sunny píše: (3. 6. 2009, 22.39)

Chtela jsem poradit,co mam delat kdyz chodim uz pet let s pritelem,ale stale miluji sveho byvaleho pritele a nemuzu mu otom rict jelikoz mam strasny strach jak by zareagoval,a jeste to,ze sveho pritele podvadim,i kdyz nechci,vzdycky se to ve mne vzbouri a podvedu ho.
Jsem spatna pritelkyne?mnela bych mu to rict?Poradte mi prosim!!

Odpověď: (5. 6. 2009, 8.43)

Milá Sunny,
nemyslím, že by bylo dobré současnému příteli říkat, že milujete jiného (to se opravdu nedělá). Nebo se to bojíte říci bývalému? Tomu byste to říci každopádně měla (strach je lásky škůdce) a vy nebudete litovat toho, co jste neudělala.
Jestli tomu dobře rozumím, tak s bývalým jste v kontaktu a občas zkončíte v posteli? Proč jste se rozešli? Bylo by třeba věnovat poctivou pozornost tomuto stavu. Co zůstává mezi vámi a "bývalým"? Lepší by byla osobní konzultace.
Držím palce.

zabounice píše: (3. 6. 2009, 19.23)

Dobrý den,
nevím zda jsem tu správně, ale nevím kam se mám obrátit. Mám dvouletého syna, který na roce a půl přestal mluvit. Předtím říkal (máma,táta,bába,děda,kolo..).B­yli jsme na vyšetření na foniatrii, zda dobře slyší a potvrdilo se, že uši má v pořádku. V té době co přestal mluvit, se začal pořád točit dokolečka (dnes už nedělá), všude vše zavírá a když na něj mluvíme, tak na nás nereaguje, jak kdyby nás neslyšel. Dnes mu jsou dva roky a v postatě skoro nemluví, řekne táta, něco breptá, ale nerozumíme mu. Trápí mě, že když po něm něco chci, tak mě nevnímá a přijde mi, že mi vůbec nerozumí. Je nesoustředěný a hyperaktivní. Máme podezření, že by mohl být autista. Sourozence nemá, je to naše první dítě.
Děkuji za odpověď

Odpověď: (3. 6. 2009, 19.45)

Milá z.,
při čtení projevů mne také napadl autismus :(. Bylo by dobré, abyste vyhledala specializované - opravdu specializované pracoviště - kvůli diferenciální diagnostice. Pak zjištujte možnosti terapie, reedukace ...to nevylučuje spolupráci s psycholéčiteli... A možná vás čeká nelehké období přijetí společného údělu...
Držím palce

kat píše: (3. 6. 2009, 16.45)

Dobrý den děkuji za odpověď chodím do 9třídy na základná škole a je to prostě neúnosná situace kterou řeším sebepoškozováním při kterým se mi vždycky uleví.Nejvíc mě překavpuje kluk který mi řekl že mě miluje a já ho neslušně poslala do patřičných míst a  ted dělá tohle!!!! a můj nelepší kámoš kterej tohle všechno vyprovokoval se ke mě pořád chová jako by bylo všechno stejné!! Nerada bych chodila za školním poradcem nebo za třídní učitelkou která je na mě zasedlá.Tohle začalo tak rychlo a jsem zvědavá kdy to skončí!začalo to 5.6 a bohužel dneska to jelo dál a už je na spolužácích nová anketa!!!! Kamarádky které se mě zastali mám ale zajímalo by mě najak dlouho!

Odpověď: (3. 6. 2009, 19.40)

Milá Katko,
jsem ráda za odpověd i za upřímnost.  Katuško, už víš, že lásku není dobré zesměšnovat? Raněné zvíře i člověk v bolesti má sklon útočit... Jednání spolužáka je samozřejmě taky velmi nemoudré. Jednej, prosím, s lidmi s úctou. Odmítnout intimní city lze i s taktem... (kdyby jsi si dokázala promluvit s tím chlapcem v klidu, konstruktivně a taktně - třeba by to vedlo i ke smíru)
A další dobrá zpráva: máš to za pár...
Sebepoškozování nedoporučuji, protože tím vyjadřuješ nelásku k sobě (a mmj. se ničíš, tak jak si přeje raněný milenec). Bylo by dobré, aby jsi sama sobě poskytla oporu, úctu.
Držím palce

Petr15 píše: (2. 6. 2009, 22.08)

ahoj,
sem se chtěl poradit s nějakou starší ženskou, protože
radit se o těchle věcech s našima je dost blbý. Jestli teda
můžu poprosit?
Já totiž hlavně nechápu, jestli to vlastně holky taky
chtěj. Protože mi příjde, že se tomu hrozně brání, zatímco
kluci by do toho šli rovnou. Tak já nevím, mají ženský
rády sex, nebo je tam nějaký problém. Já rozhodně tušim,
co by se na tom líbilo mě, ale
nevim, jak to mají holky. A hloupý je ptát se holek, co to
ještě nikdy nedělaly.  holky ze třídy na to přece už jsou taky dost dospělý.

Odpověď: (3. 6. 2009, 19.47)

milý Petře,
ano, i dívky mají rády sex... ale je fajn, jestli tvé
spolužačky odmítly tvé návrhy na sexuální hrátky.
1. v 15ti moc staré nejsou - psychologicky, když začnou tak
brzo, něco v duši se často otupí nebo se dělají takový malý
jizvičky... a krom toho, v 15ti si ho málokterá umí
vychutnat...
2. naštěstí ještě stále asi i mladé holky upřednostnují sex
s citem, zjednodušeně totiž lze říci, že kluci snadněji
rozdělí lásku duševní od lásky sexuální. Neplatí to
samozřejmě vždy ...
Když se k holkám budeš chovat jemně a s citem, máš větší
šanci, prosím tě, nezneužívej je, ono to je tak, že žena se
otvírá a muže do sebe vpouští, odevzdává se mu... muž
dobíjí, proniká... nenechávej za sebou naivní, zraněná
srdce...
Ty nechceš propojit sex s láskou? - znám i několik mužů,
kteří vědí, že sex s láskou je fakt krásnější... neboj, nic
ti neuteče....
třeba se atky můžeš naučit hře svádění...
pečuj o sebe i svou lásku...

kat píše: (2. 6. 2009, 18.49)

Dobrý den, poslední dobou mám problémy ve škole i mimo školu.Doma s rodiči se neustále hádám a ve škole mě všichni provokujou a dělají ankety ve třídě na tabuli na nástěnce a dokonce i na spolužácích kdo mě nesnáší je to docela neúnosné slýchat takové hnusné názory ostatních a ještě pozorovat jak kamarádi ze třídy hlasujou pro to že jsem p... a že mě nesnášíjou! ! dneska jsem se sesipala ve škole když začali dělat čárky na tabuli a ještě je dali do kosočtverce.A hlavní aktér toho všeho mi napsal že to byl jen začátek!Na icq mi xxx ‎(18:47):
Btw nenavidim te a budes toho litovat cawe!
Nevím co mám dělat a jak se zachovat až přijde další útok na mojí osobu! Děkuju moc za radu a doufám že mi to pomůže!

Odpověď: (3. 6. 2009, 9.29)

Milá Katko,
uff - docela dřina období. Do kolikáté třídy chodíš? Víš, že co tě nezabije, to tě posílí? Můžeš pozorovat, jaké to je být obětí skupinového myšlení a linčování davu. Je to síla - viď. Jak jsou "kamarádi" ve svých osobnostech slabí, jak se bojí, že by i oni mohli ztratit přízeň, kdyby se tě zastali...
Radu? raději bych s tebou mluvila, abych věděla souvztažnosti a možnosti...
Cítíš se na to, že to zvládneš sama? Že sama nebo snad s nějakou kamarádkou situaci ukoriguješ? Bylo by dobré požádat o spolupráci školního psychologa, který bude situaci moderovat. Třeba máte ve škole šikovného výchovného poradce, byl by potřeba někdo, kdo bude mít čas se této situaci věnovat.
Aktéra by bylo dobré oznámit každopádně např. třídní...
Taky můžeš zvážit odchod ze školy. Můžeš mne kontaktovat na emailu či skypu...
Držím palce

< novější | 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >