Zde naleznete písemnou psychologickou poradnu. Odpovídá psycholog, psychoterapeut více; dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Psychologická poradna online se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
Pokud si přejete odpověď mimo psychologickou poradnu online, je třeba uhradit 100Kč na č.ú.: 2500034126/2010.
Pokud si přejete online kontakt s psychologem, ten naleznete zde online psycholog

  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo konzultaci s psychologem online, kontaktujte mne telefonicky: +420 777 588 352 nebo emailem
  • Vše zde napsané bude zveřejněno

Zapomenout

Skákal přes oves

Na zodpovězení čekají: Jan, Jan, jana, Klára, jirina, Martina, panda

< novější | 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >

mirka_ máma píše: (21. 5. 2012, 11.08)

Dobrý den, jak se mám chovat ke svému synovi, který je zamilovaný do dívky, která me zatím osobně nezná, ale má již proti mě spustu výhrad? Dívka navrhuje synovi moje vyšetření na psychologii, protože se jí zdá nenormální, že máme, resp. měli jsme se synem bezproblémové pouto a že mne má syn dokonce rád. Nechce se dělit o synovu přízen a čas s matkou.
Syn tedy na nátlak jeho dívky vztah se mnou omezil a zavrhuje mne, aby měl klid. Jeho dívka se svou matkou dobže nevychází, pomlouvá ji a nerozumí si s ní.
Chce mého syna jen pro sebe a chce ho maximálně ovládat, což se ji v poslední době i daří. Mám se na syna zlobit? Nechci dělat problémy, ale chci se synem stále dobře vycházet a zároven nechci dívce a zpracovanému synovi ustupovat. děkuji Mirka

Odpověď: (27. 5. 2012, 20.43)

Milá Mirko- mámi,
tak trochu mi chybí informace o věku, bydlení... Pokud je syn dospělý a samostatný, nezbývá nic jiného než mu přát hodně štěstí... Bojovat a vynucovat si něco, to nepřinese moc dobrého... Přát synovi volnost - v té volnosti je nejpravděpodobnější, že si sám nalezne vhodný vztah s Vámi. Přeji vše dobré a důvěru, že to dobré, co jste synovi předala, syn dobře využije...

draga píše: (21. 5. 2012, 9.36)

Dobrý den, mám dotaz, který se týká mého syna 5 let. Navštěvuje 2.třídu mateřské školky a s příchodem nové paní učitelky letos v pololetí, byly zavedeny sešitky, kam děti dostávají razítka. Za dobré chování kašpárka, za zlobení kaktus. Je tohle ve druhé třídě mateřské školky v pořádku? Chápu, že dostávají smaolepky, bonbonky apod. ale tohle mi připadá už zbytečné. Neužijí si toho hodnocení v životě ještě dost? Děkuji za názor a krásný den. D.

Odpověď: (22. 5. 2012, 12.31)

Doobrý den,
Do výchovy přirozeně patří odměna i trest. V předškolním věku si dítě zažívá mechanimy chování, které jsou správné a které nikoliv... ve vyšším věku na základě vštípených hodnot by mělo docházet k seberegulaci a sebevýchově. Děti sbírají různé samolepky a kartičky, systém razítek nevnímám jako v principu špatný - jde o způsob zacházení s tímto principem. Přeji vše dobré.

Emča píše: (21. 5. 2012, 0.43)

Dobrý den, je mi dvacet let a mam o rok starší sestru. Žijeme ve spokojené rodině, i když já i sestra už bydlíme na koleji a domů jezdíme jen na víkendy. Nedávno jsem  však zjistila, že má máma zřejmě milence. Náhodou jsem totiž našla v jejím mobilu romantické smsky od někoho cizího. Jsem jediná, kdo to ví, a ani mámě jsem neřekla, že to vím. Jenže to, že to nemůžu nikomu říct, mě celkem ubíjí, tak nevím, co mám dělat. Zjistila jsem dokonce, že byla máma nedávno se svým "drahým" na víkendu  na horské chatě. Potřebuji ohledně toho radu. Mám strach, že pokud to někomu řeknu, rozpadne, se mi rodina. Předem děkuji za radu. Ema

Odpověď: (22. 5. 2012, 12.27)

Milá Emo,
je pro Vás třeba přijmout fakt, že nejste zodpovědná za vztah rodičů... že rodiče spolu být mohou a nemusí. Říkat tátovi zjištěný fakt nepovažuji za nutné... pro vás je třeba udělat od celé situace emoční kork vzad... situaci nebrat osobně... asi bych měla na vašem místě chut si promluvit s mámou... ale nezapomente, že je to její věc... třeba jsou mezi rodiči věci, o kterých také nevíte... Užívejte svého mladého života na koleji... Důvěřujte, že to, co se děje, se děje nejlépe pro zúčastněné... jsou dospělí, za sebe zodpovědní a vědí, co činní... Držím palce.

Zuzinka píše: (15. 5. 2012, 15.22)

Dobrý den, chtěla jsem požádat o radu. přítel má dvě děti, syn 18, dcera 13. Mým velkým problémem je se s tím nějak vyrovnat. dcera ma k němu pěkný vztah, má ho ráda..ale já jí nějak nepřišla na chuť. prostě jen když se o ní mluví, není mi to příjemné, když má být s náma, nedokáži nebo nechci se s ní o něčem bavit, vadí mi na ní snad uplně všechno..nevím, buď nechut žárlivost..Já vím, je to jen dítě, za nic nemůže..Dá se s tím něco dělat, jak si k ní najít cestu, mít ji aspon trochu ráda?? děkuji za odpověď

Odpověď: (20. 5. 2012, 11.05)

Milá Zuzi,
je na Vás, jak si poradíte se svými "démony". Postavit se jim musíte sama... (vyhledat psychologa můžete a rozbrat své skryté pocity, myšlenky).
Přeji vše dobré.

Viktoria500 píše: (15. 5. 2012, 13.27)

Dobry den,mam 24 rokov a zijem s priatelom-Romom,ktory ma 28rokov.Sme spolu vyse 6 rokov a dobre si rozumieme.Je to slusny clovek,nefajci,nepije,je inteligentny,snazivy atd.no co sa tyka jeho "zamestnania"neviem nakolko je normalne.Uz priblizne 3 roky sa stretava s gaymi,ktorych vyhladava na zoznamkach,stretnutia su za ucelom ziskania penazi.nemyslim si,ze v dnesnej dobe je hocikto ochotny platit niekomu len za to,ze s nim zajde na veceru,alebo posedi pri drinku.Moj priatel je vzhladovo velmi pritazlivy,nema problem zbalit hocjaku kocku,tiez je velmi cistotny,rad sa pekne oblieka.Zo zaciatku chodieval podvecer niekam prec a nikdy mi nepovedal presne kam ide-vraj zhanat peniaze.To bol jeho argument.po case sa mi priznal ako si zaraba.sam o sebe verejne vyhlasuje ze je heterosexual,pacia sa mu zeny,gayov respektuje ako ludi,ale sam by nikdy nedokazal mat nieco s gayom.Vraj by sa radsej zabil ako mat sex s gayom.za ziadne peniaze.Myslite si ze je to normalne ked sa heterosexual stretava s gaymi za ucelom penazi?Doposial som to brala ako normlanu vec,verim mu.No dozvedela sa o tom moja mama a ta mi sama povedala ze urcite je za tym nieco viac.Co si mam o tom vsetkom mysliet?Je moj priatel skutocne cisty heterosexual?Je na mieste pochybovat?Vopred dakujem za odpoved.Prajem pekny den.S pozdravom Viktoria

Odpověď: (20. 5. 2012, 11.02)

Milá Viki,
zvláštní příběh... píšete, že 6let máte hezký vztah... pochybovat a domnívat se, to vás bude jen sžírat... K čemu vám bude moje odpověd na otázku "Myslite si ze je to normalne ked sa heterosexual stretava s gaymi za ucelom penazi?" Jaký životní styl si Vy vyberete, je jen na Vás. Máma nežije váš život... Přeji vše dobré.

Viktorija S. píše: (14. 5. 2012, 20.27)

Dobry Den Rovena!
Hned se hcy omuvitse za mou gramatyku,nejsem ceska...ale mam zivotniho partnera cecha!
Popyrve se obracim za radou a pomoci k psycholozce,ale myslim ze inneho vyboru nemam!
Jsem s teho problema dost sdesena a nevim rady!
Mi je 24 roku,s partnerem mamy dve nadherny dcery ale nejsmy jesce manzele!Sme spolu 4 roki....
Starsej dcerke 2,5 roku imenujese Adriana,mladsej 8 mes. imenujese Mia....Obe dve hrozne moc miluji, preji jim vsechno jen najlepse,chci aby meli vsechno co chteji!
Ale  chci poradit ze starshy dcerkou...vubec nevim cim to bude,jsem s toho upylne shroucena....ale mam takovy pocit ze nejsem dost dobra mam pro ni,ze ne dostatecne ji miluji.... :( jsem sni hodne ne terpeliva,agressivni....vsehno co udela spatne a nebo ne tak, hrozne moc mi rozciluje(i samou malickos s kterej melam bym jenom zasmat)!Kolik krat bez duvodne jsem nervozni na ni, dokazu a i uhodit na zadek!!!! Uz nevim jak inak vam to popsat....prosti nechci ublizovat svojim detim,ja ich upravdu mam moc rada!
Calkove nas semejny stav je v pohode, S partnerem moc milujemi jeden drugeho,on vsechno o tym vi a snazyse vsemi spusoby mi pomahat!jenom ze ja niajk to ne muzu zvladnou,proto pisu vam o pomoc a radu!

Predem moc dikuji...

Odpověď: (20. 5. 2012, 10.56)

Milá Viktorije,
ocenuji, že si jste vědoma svého citově emočního rozpoložení k dceři. Doporučuji spolupráci s psychologem, ale také třeba seminář rodinných konstelací... Potřebujete nalézt vlastní skryté bloky a rozpustit je... Držím palce a přeji vše dobré.

tes píše: (14. 5. 2012, 20.10)

Dobrý den,
 Nemám to komu říct,to co mě trápí.Před třemi dny jsem byla na operaci mimoděložního těhotenství které mě málem připravilo o život, mám jěště dvouletého syna , který se narodil s vývojovou vadou, zatim nesedí a nechodí. a péče o něj je dost časově i fyzicky náročná a to nemluvím o psychycké zátěži. do toho všeho se přidaly finanční potíže,které přestávám mít pod kontrolou. chybí nám dost peněz ale půjčky už si vzít nemůžu. všechno se to hroutí jeden problém za druhým Nevím jak z toho kolotoče ven. každý den prohlížím inzeráty na práci, ale všechny končí tím,že mi říkají, že s dítětem nemám šanci...jsem už velmi zoufalá,Byla bych ráda kdyby se mi někdo ozval a jen mě vyslechl  a ukázat cestu z toho kolotoče. předem děkuji za odpověd

Odpověď: (20. 5. 2012, 10.52)

MIlá Tes,
někdy je toho na člověka skutečně více než dost. Zkuste vyhledat www.obcanskeporadny.cz Řešit ekonomiku věcně... Držím palce.

sraplikova píše: (14. 5. 2012, 18.32)

Dobrý den,
chtěla jsem se na Vás obrátit o radu ohledně mé desetileté dcery. Chodí do čtvrté třídy a už druhým rokem bojujeme s třídní učitelkou. Loni to ještě šlo,ale letos už to vyvrcholilo a dceru před celou třídou ponižuje. Když dostane jedničku,nařkne jí,že to opsala a vyvrcholilo to tím,že jí před celou třídou opět ponižovala,že na druhém stupni bude "hulit trávu". Ztratila zájem o to se učit,že to prý nemá cenu. Dcerka je citlivá. Stačí zvednout hlas a už skoro pláče. Objednala jsem nás do poradny,ale čekačka je měsíc a já nevím,jak se chovat. Nechci letět dělat zle do skoly,asi by to bylo ještě lepší. Přemýšlím o přeložení na jinou školu. Nenbylo by to první přeložení od této učitelky,dcerka by byla třetí přeložená na žádost rodiče. Nechci,aby mou dcerku někdo trápila azároveň to nechci řešit způsobem,kterým bych to ještě zhoršila. Jde o její budoucnost,pokud jí ta´khle znechutí školu a učení,neměla by ve škole co dělat. Kda je hranice co si učitel může dovolit a jak se mám bránit,aby mi přestala terorizovat dítě? Děkuji za radu.

Odpověď: (20. 5. 2012, 10.47)

MIlá maminko,
proč neřešíte problém přímo se školou a jdete na to přes poradnu? Poradna může být fajn, ale nerozumím tomu, že nezačnete od jednání s paní učitelkou, pak ředitelkou... a pak přeložení... Tak zkuste přímou komunikaci... držím palce.

Katka píše: (14. 5. 2012, 15.17)

Dobrý den,možná se Vám moje potíže budou zdát banální,ale potřebovala bych poradit.Týká se to mého přítele,jsme spolu 2,5 roku,ale poslední půlrok je velice odtažitý,musím si o bejmutí říkat,ani pořádně nedostanu pusu,a když jdem spát,spí na druhém konci postele...ale někdy je zas jako když jsme spolu začínali žít milý a pozorný.Zkoušela jsem si s ním o tom promluvit co se děje a proč se ke mě chová jako spíš ke spolubydlící a né k partnerce,jenže on o takových záležitostech odmítá mluvit,vždycky mě odbyde,že nemá náladu se o tom bavit.Možná si říkáte,že tohle píše nějaká puberťačka,ale opak je pravdou,je mi 27 let,přítele velice miluji,ale stav v jakém žiji již půl roku je pro mě naprosto ubíjející,když si o tom s ním nemohu promluvit.prosím poraťe mi,jak se mám chovat nebo co mám dělat aby mě to tak psychicky nevyčerpávalo.Děkuji moc

Odpověď: (20. 5. 2012, 10.43)

Milá Katko,
nevím, co se děje s manželem, ale každopádně to je závažné. Pokud netrpí depresí, má to co dočinění s Vaším vztahem. Proč to nekomunikuje - to opět může být různé (nechce vám ublížit, neví jak dál...) Jak se nevyčerpávat? Odpojit se - nečekat pusu, obejmutí... Držím palce.

nikcha píše: (14. 5. 2012, 13.37)

Dobrý den, v podstatě bych měla být spokojený člověk mám muže a zdravé dítě. Jenže já se tak necítím od mého muže neslyším vlídného slova a pomálu ani obejmutí. Dřív jsem byla velmi veselí a usměvaví člověk. Teď se ze mě nějak ten chtíč žít a užívat vytratil a já v podstatě jen přežívám. Když muži vyčtu jak se ke mne chová a co mi chybí ve vztahu ohradi se na mě že za to muzu já jelikož na něj pořád jen štěkám. Někdy je to doopravdy pravda, ale jinak si myslím že to tak není. Takhle když to tu popisuji zni to docela banalně. Ale cítím se fakt na dně a nemuzu se odrazit sveho muze i dite miluji, ale někdy mám sto chutí odejit a uz se nevratit. V podstate bych si prála jen trochu víc opory a pomoc nejak v tomhle období kdy mám rok  po porodu a honím se jen kolem dítěte a domácnosti. Nevím jestli to nechápe muž a nebo jsem já doopravd taková hysterka, ale mám pocit že na co šáhnu zkazim a že vastně všeobecně vše co dělám je na nic. Potěšila by mě  vaše odpověd ale jinak jsem vlastně i ráda že jsem se mohla tak trochu virtualne sverit jelikoz jak doma nebo v okoli se komu sverit nemam a nebo me neposlouchaji.

Odpověď: (20. 5. 2012, 10.37)

Milá Nikcho,
přeju Vám kamarádku... Dopřejte si seminář, který by vás inspiroval o tom, jak se sebou zacházet, jak pracovat se svými emocemi... Pro začátek třeba můžete zajít i individuálně ke mně či jinému psychologovi. Můžete jít společně i do manželské poradny... Přeji vše dobré.

janča píše: (14. 5. 2012, 11.14)

Dobrý den, chci se zeptat na jednu věc, které moc nerozumím. S přítelem jsme spolu dva a půl roku a máme oba děti ve střídavé péči po týdnu. Vzájemně se vídáme s dětmi i bez, jeho děti mají ke mně hezký vztah, vše bez problémů. Přítel mě ale po celou dobu našeho vztahu odmítá seznámit s bývalou ženou – matkou jeho dětí. On mého bývalého manžela zná od začátku. Vždy mi slíbí, že nás seznámí, že to je pro něj důležité a nakonec z toho vždy sejde tak, aby to vypadalo jako náhoda, je to ale cílené. Už si o tom myslím kde co, třeba že udržuje vztah paralelně s ní i se mnou, že má špatné svědomí z jejich rozchodu, zkrátka tomu nerozumím, co ho k tomuto jednání vede. Myslíte si, že ta situace je normální, jak jí řešit? Děkuji za odpověď.

Odpověď: (20. 5. 2012, 10.31)

Milá Jančo,
seznámení s exmanželkou je možné, ale není nutné a je v pořádku, že ji ctíte. Při předávání dětí nemůžete být? Mnohé funguje, máte se hezky, zkuste to nechat být... At věci plynou...

Dolik píše: (14. 5. 2012, 11.08)

Dobrý den,
Ráda bych se na Vás obrátila s žádostí o pomoc.
S manželem jsme spolu 12 let, 7 let manželé. Mě je 30 a manželovi 35let. Máme 10-ti letého syna a 1,5 letou dceru.
Bohužel jsem manželovi přišla na to, že má už 4 měsíce další vztah (milenku). Udeřila jsem na něj, přiznal mi, že se zamiloval a že jí miluje (slečně je 20 let). Řekla jsem, že pro zachování rodiny a vzhledem k tomu, že nám to v posteli už tolik neklapalo, tak chápu co se stalo, a jsem ochotná udělat tlustou čáru a odpustit mu to. Za podmínky, že to samozřejmě ukončí. Bohužel manžel vztah neukončil a mě ruply nervy a vyhodila jsem ho. Manžel se urazil a nastěhoval se k milence. Manžel mi v pátek dal ultimátum, buď ho do neděle vezmu zpátky nebo už u ní zůstane na furt. Opět se mu dala šanci, že pokud to okamžitě ukončí, tak se může vrátit. Jenže n už zase neví jestli chce se vrátit. Tak strašně bych ráda zachránila rodinu, ale neměl by se omluvit a taky se konečně rozhoupat, co vlastně chce? Říct, že to prostě podělal a vrátit se? Jenže nic takového se nekonalo. Vinu za to,že si našel milenku dává mně, že jsem mu dávala najevo málo lásky, atp….A taky to, že on by nikdy neodešel a že já jsem ho vyhodila, že já bych měla prosit, aby se vrátil…Ale copak to jde? A jak se pak následně vyrovnat ze ztracenou důvěrou, pokud by se vrátil. Nevím jak postupovat. Prosím poraďte.

 

Děkuji moc

Odpověď: (20. 5. 2012, 10.23)

Hezký den,
bojujete - oba - a to vztah rozbíjí. Ultimáta berou svobodu a láska může růst pouze ve svobodě. Přijmout svůj díl spoluzodpovědnosti na nevěře byla cesta k usmíření. Problém je hluboký. Kdybyste se rozhodli jít ještě spolu, doporučuji objednat se.

RENATA 55 píše: (14. 5. 2012, 10.45)

Dobrý den, mám takový dotaz. Myslíte si, že muž, který si ve vzteku dokáže ublížit. Jestli, by dokázal ublížit i někomu jinému? Děkuji za odpověď.

Odpověď: (20. 5. 2012, 10.15)

Hezký den,
obvykle agrese zůstává otočená tím směrem,který uvádíte. Vyloučit však nelze nic.

Jana25 píše: (8. 5. 2012, 21.52)

Dobry den,
 chtela bych Vas poprosi o Vas nazor na muj partnersky vztah.Jiz devet let mam, nebo jsem spis mela nejlepsiho kamarada, vedeli jsme o sobe vsechno a navzajem si pomahali. Pred ctyrmi lety jsem si nasla starsiho pritele, vsechno bylo nadherne a dokonale, tak jak to na zacatcich vztahu byva, nez si postupem casu sundame ruzove bryle. Pred tremi lety jsem ovsem s nejlepsim kamaradem zacala prozivat neco vic a stal se z toho inimni vztah i kdyz vedel, ze mam nekoho jineho. Najednou jsem citila k obema muzum lasku a nemohla jsem se rozhodnout. Kdyz mi muj pritel oznamil, ze odcestujeme do ciziny vahala jsem, ale nakonec jsme odjeli,mimochodem presvedcovani je jeho silnou strankou. V cizine jsem se dozvedela ze jsem tehotna, pritel se ovsem dozvedel o me nevere a tak jsme se rozesli,nejen hadkou ale i pestmi. Po nejake dobe se ke mne ovsem vratil,aby melo dite oba rodice. V me nelehke situaci jsem na to pristoupila. S nejlepsim kamaradem od meho odjezdu nejsme v kontaktu,prosil me at na nej zapomenu. Ja jsem ovsem za tu dobu prisla na to,ze ho velmi miluji a udelala jsem obrovskou chybu, chtela bych ho zpet,ale nevim jak an to a nebo spis kdy.S pritelem je to stale horsi a horsi,neveru mi vycita,hadame se,nesdilime uz ani spolecnou loznici,bezduvodne zarli i na cleny rodiny a vsechny kolem ode mne odhani,pripadam si velmi sama,neustale uzavrena doma pod dojledem.Kdyz prijde nas rozhovor na rozchod,zacne byt mily a hodny,pak mi zacne vyhrozovat ze si veme dceru do sve pece a vycestuje za svou rodinou,jelikoz neni z CR.Nevim co mam delat,mam starch a jsem v zoufale situaci.Prosim o radu

Odpověď: (12. 5. 2012, 21.49)

Milá Jani,
ráda bych Vám poradila, jen si nemyslím, že tu je jednoduché řešení. Mmj. nevím, jak jste na tom ekonomicky a kolik je dceři. Asi určitě bych kontaktovala kamaráda, abych viděla, jak je to mezi vámi v současné realitě. Ve vztahu, který popisujete není dobré žít dlouhodobě... postupně dělejte kroky k osamostatně - ke svěření dcery do výhradní péče atd.
Přeji vše dobré a držím palce.

JJakub píše: (8. 5. 2012, 17.58)

Dobrý den. Chtěl bych vědět, co si myslíte o duševním zdraví mé přítelkyně, případně jak bych se k ní měl chovat. Předem vám děkuji. Moc nevím, jak mám začít.. Má přítelkyně je poměrně asociální, uzavřená, nemá ráda lidi. Má maximálně tři kamarádky, kterým taky neříká všechno, jen je jaksi..snese a má je radši než ostatní. Jednou prohlásila, že se bojí, že jednou všechny zabije, ale nemá žádné sklony k agresivitě, není ten typ. Jejím nejlepším přítelem jsem já, svěřuje se mi, je na mě až závislá. Není jako ostatní, je nadprůměrně chytrá, nádherně kreslí. Je velmi náladová. Nejhorší stavy mívá, když nejsme spolu. Vše ji podráždí, prý se nedokáže ovládat, a nejraději by rozbourala všechny zdi. Má nádherný charakter, upřímné a někdy trochu romantické názory, občasně lehce morbidní. Celkově je docela sebedestruktivní a cynická. Několikrát se řezala, prý nedokážu pochopit, jak je to pro ni uvolňující. Několikrát řekla, že si myslí, že má bipolární poruchu, což si taky myslím. Je velmi přemýšlivá, často dělá z komára velblouda, hodně věcí si bere osobně. Mívá dlouhé deprese, popisuje je jako nekonečné šedé dny, které se táhnou. Prý je jako kdyby se pořádně neprobudila. Řekla, že bývá vděčná za každou maličkost, která ji irituje, protože tak se trochu probouzí. Deprese má prý už od svých sedmi let. Vím, že není šílená, ale má určitě problém-tím nechci, aby byla jako ostatní, ale aby byla šťastná, ale nějak přirozeně.. Nevím, jak to mám popsat, ale se mnou se chová úplně "normálně", sama říká, že se tak cítí úplně normálně a je šťastná. Oba ještě bydlíme u rodičů, bydlí v pokoji, kde je jen postel, ale rodiče ji netýrají. Má rozmazlenou malou sestru. Nejvíc si rozumí zřejmě se svým otcem, je to (zřejmě až moc) citlivý pán, který je bohužel zcela ovládán svou manželkou-matkou mé přítelkyně. To je bezcharakterní paní, která se své dceři nikdy nevěnovala, max.když jí vynadala za různé drobnosti(a nutno podotknout, že se od mé přítelkyně vždycky hodně očekávalo). Celkově bylo v rodině mé přítelkyně několik jedinců, kteří prý depresemi trpěli, jedna příbuzná se prý v pubertě i zabila. Mimochodem, má přítelkyně nesnáší i sama sebe, prý se hodněkrát sama sobě hnusí, dělá se jí špatně z pomyšlení na onanii. Prý někdy dořvává sama sebe ve své mysli, ale nikdy jsem si nevšiml, že by měla rozdvojenou osobnost, až na změny se mnou vs. beze mě. V dospívání jí umřela babička, ale prý si to moc nebrala k srdci, jen musela chodit do depresivního prostředí nemocnice, protože babička měla nádor v mozku. Taky není paranoidní, nikdo ji nešikanoval, nemá žádný sex.problém. Prosím, co si o tom všem myslíte?

Odpověď: (12. 5. 2012, 21.39)

Milý Jakube,
popsaný stav věcí máte pěkně - jde o to, jak se vám s tím chce žít. Pokud jste jiný, chcete se rozvíjet a jste k životu, lidem a světu konstruktivní, pak vás život s touto osobou bude vyčerpávat...  

Mahdia píše: (8. 5. 2012, 12.28)

Dobrý den,
je mi 18 let a poslední dobou mám problém se sebevědomím. Nejsem ale nějaké šedá myš, to vůbec ne. Já o sobě vím, že jsem pěkná a chytrá. Chodím na osmileté gymnázium a za měsíc budu skládat zkoušky FCE, takže myslím, že i nějaká inteligence by tam být mohla ;D Chodím hezky oblékaná a klukům se taky líbím. Ten problém bych chtěla řešit, ale nemoho přijít na ten správný zpúsob.. Myslím si, že to v tom má roli několik faktorů. Bydlím s nevlastním otcem a jak to tak bývá, nemáme zrovna nejlepší vztah. Není den kdy mi něco nevyčetl, není den, kdy bych něco neudělala špatně, mohou to být i maličkosti.."moje názorymohla bych o tom samozřejmě vyprávět dlouho, ale myslím, že si umíte představit tuto situaci.. S tím se táhne další problém(tedy myslím, že je kvůli tomu..). Snažím se, aby na mě nic nikdo nepoznal. Jenže občas to nejde a já prostě zůstanu koukat do blba. Pak se mi někdo začne smát a co si asi tak myslí, že.. že jsem úplně mimo. I učitelé mě několikrát napomenuli. A teď si jakoby na to u mě ti lidé už zvykli. Jenže oni nevědí, že mám nějaký problém, prostě si myslí, že si asi žiju v nějakym svym světě nebo já nevím. A pak třeba chci říct nějaký svůj názor..názor, o kterým si myslím, že je fakt dobrej, ale bojím se. Řeknu si: vždyť ti lidé mě maj za někoho kdo je občas úplně mimo a já nemam na to ho třeba říct. Přitom když jsme třeba venku s kámoškama a před těma nemám problém názory říkat, vidím, že jsem jedna z těch jejíž názory jsou fakt rozumný a maj hlavu a patu... Vždycky si říkám jak úžasná bych mohla být, kdyby se třeba máma s tátou nerozvedli...
Co by jste mi, prosím, poradili?
Děkuji moc.

Odpověď: (12. 5. 2012, 20.42)

Milá Mahdi,
úžasná určitě jsi a můžeš svůj potenciál rozvinout bez ohledu na to, že se rodiče rozvedli - na kdyby se nehraje... Potřebuješ důvěřovat sobě, věřit si, že se můžeš učit, rozvíjet a kvést... kniha "Miluj svůj život" může být pro tebe dobrou inspirací. Taky se můžeš naučit pracovat se světlem v meditaci a rozpustit tak ty nánosy, které jsi přijala z okolí např. od otčíma, potřebuješ odhalit a změnit myšlenky, které ti neprospívají... Když budeš ít chuť, můžeš se objednat.
Přeji vše dobré.

monika19750 píše: (8. 5. 2012, 0.05)

dobry den,manzel bydli mesic u pritelkyne,rika ze se nehodla vratit.chtela bych se zeptat na pripad rozvodu.byla jsem uz 1vdana a z tohoto manzelstvi mam 16syna.na nej jeho otec plati alimenty.jeste nez 1manzelstvi bylo rozvedeno narodila se dcera ktere je nyni 6let.v rodnem liste je napsan 1manzel ale u rozvodoveho soudu bylo zaznamenano ze otec neni ale i tak je psany.je to dva roky co jsem se vdala a mam rocni holcinu s nynejsim manzelem.tento manzel cela dva roky rikal ze tu 6letou adoptuje,cily jsme zrusily veskery kontakt s pravym otcem,cily nema alimenty a ma psaneho jako otce stale 1manzela ktereho vlastne nezna.jak je to v pripade nynejsiho rozvodu.predpokladam ze alimenty se budou vsahovat jen na tu rocni dceru.ale co ta6leta,ktera vlastne teoreticky tatu nema.jsem na materske takze penize skoro zadne.co s tim kdyz se prerusil kontakt s pravym otcema ani nevim kde je a nerada bych ho vííídala ci nejak kontaktovala.mazela bere jako tatu ani si nevzpomina ze jim vlastne neni.muzete mi, prosim, poradit?dekuji monika19750

Odpověď: (12. 5. 2012, 20.36)

Milá Moni,
nezáviděníhodná situace pro mnoho zúčastněných. Pokud chcete pro 6letou dceru alimenty, jediná eticky čistá cesta je, chtít je po biologickém otci (a to vás čeká prokazování otcovství). Jinak je dotaz spíše na právníka - ze zákona má dítě právo na otce - proto je v rodném listě zapsán 1. manžel a zákoně by alimenty šly na něj, ale to cítíte, že není o.k. Slibotechna, co odkráčela, si to musí vyřídit se svým svědomím... Držím palce.

Adam píše: (7. 5. 2012, 21.25)

Dobrý den, potřebuju radu prosím:
Od dětství jsem sportoval dost tvrdě a dlouho každý den a to tak, že jsem hodně chyběl ve škole a domů jsem se vracel až večer. Jednoho dne jsem už sportu měl ovšem dost, skončil jsem, protože mě štvalo, že nemám normální život jako ostatní, co si chodí s přáteli po venku. Od té doby, co jsem skončil (asi před půlrokem) nemůžu navázat přátelství s nikým, s holkou už vůbec. Prosím poradte mi, jak navázat nějaké přátelství dost mě to ničí když jediný kdo se se mnou baví je parta počítačových závisláku ve třídě.

Odpověď: (9. 5. 2012, 8.58)

Milý Adame,
je škoda, že se nepodařilo skloubit sport s kamarádstvím. Máš pravdu, vztahy jsou pro život hodně důležité. Jen nevím, jak ti tímto způsobem poradit, neznám tě, jak jednáš, jak komunikuješ... S kým se chceš kamarádit. Doporučuji: nevzdávat se, pozorovat, přidávat se k těm, co jdou ven - říci si o to, nebát se odmítnutí. Můžeš zkusit promluvit si o tom s někým z vrstevníků, kdo tě zná, ke komu máš důvěru... Můžeš zajít i za psychoterapeutem... Vážit si lidí, kteří se s tebou baví, i těch počítačovej ;) - jak vidíš, vnímají i tebe nejen pc. Držím palce.

nmo píše: (7. 5. 2012, 21.21)

je normální žít s někým, kdo nemluví ani na děti, spí do půl jedné, pak nestíhá a řve, vše ztrácí a vše se mu rozbíjí? nežiji náhodou s nebezpečným psychopatem? jo a oblíbená činnost, když mi není dobře a měla bych vyležet nemoc, je ležení v posteli nereagování na prosby a čučení do stropu.
jedná se o mého muže. jinak pouličního umělce.jsme spolu 8 let a jeho ignorace vůči mě i dětem roste. teď začal ignorovat i jejich narozeniny a při mých minulých mi raději stropil scénu takovou, že jsem musela odejít i s dětmi spát jinam. nejsem náhodou týraná osoba?
moje sebevědomí je nula.

Odpověď: (9. 5. 2012, 8.09)

Milá ženo umělcova :),
žijete s egoistou a asociálem. Samozřejmě, že to, co popisujete neodpovídá zdravé normě vztahů. Svým způsobem týraná osoba jste - týraný může být ten, kdo to dovolí. Co s tím uděláte?  Držím palce.

Trefill píše: (7. 5. 2012, 16.50)

Organizuji úspěšné akce, obecně podporován. Jedna osoba mající svůj vliv neustále nachází záminky aby mohla upozornit na nedostatky /celkem banální/.
Náprava nedostatků ani veřejná pochvala a uznání záslužnosti připomínek, tak trochu mazání medu kolem huby, nepomáhá.Vše se po léta opakuje.
Vždy se něco najde a já se vždy nachytám.
Můžete poradit nějakou jinou taktiku ?

Děkuji

Odpověď: (9. 5. 2012, 8.05)

Milý organizátore,
nenechte se odradit :). Z dotazu mi není jasné, co chcete změnit. Štouru nezměníte. Být vůči němu imunní. Co to  znamená, že se nachytáte? To by bylo spíše na osobní konzultaci nebo alespon telefon. Nedejte se :) a přeji vše dobré.

< novější | 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >