Zde naleznete písemnou psychologickou poradnu. Odpovídá psycholog, psychoterapeut více; dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Psychologická poradna online se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
Pokud si přejete odpověď mimo psychologickou poradnu online, je třeba uhradit 100Kč na č.ú.: 2500034126/2010.
Pokud si přejete online kontakt s psychologem, ten naleznete zde online psycholog

  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo konzultaci s psychologem online, kontaktujte mne telefonicky: +420 777 588 352 nebo emailem
  • Vše zde napsané bude zveřejněno

Vážený pisateli,

tento týden již bylo položeno mnoho dotazů a není v mých silách odpovědět na více. Máte-li zájem, vyčkejte, poradna se otvírá vždy v neděli o půlnoci pro 10 dotazů.
 Pokud máte zájem o zodpovězení dotazu mimo poradnu on-line, zašlete dotaz na email: radana@rovena.info a 100Kč na č.ú.: 2500034126/2010.

Na zodpovězení čekají: Jan, Mila, mtina, mattys, Tomáš, Kikina, Petr, Petra, terez, Martin, Petra, kratochvile1974, ladas

< novější | 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >

Jana píše: (10. 1. 2011, 20.00)

Dobrý den,
je mi 22, jsem studentka, bydlím na kolejích a mám přítele ve stejném městě, který bydlí v bytě se svoji sestrou. Už asi půl roku bych chtěla s přítelem bydlet, ale on nechce. Pravidelně u něj 2x týdně přespávám. Teď se situace ještě zkomlikovala, protože na konci března se musím vystěhovat z kolejí a nevím, jestli seženu náhradní ubytování. Žádala jsem proto pomoc od přítele. On se děsí toho, že by byl se mnou 4 dny v týdnu 24 hodin denně, na bydlení se mnou ještě není připravený, byt je malý (on má ale svůj pokoj) a překáželi bysme si tam, navíc bude dělat bakalářskou zkoušku a musí se učit (prý bych ho přitom rušila). Řekl v podstatě, že mi pomůže, ale nemá z toho radost. Dále mi řekl, že se mi to hodí do krámu, abych se za ním nastěhovala (prý to bylo ale jen ve zlosti). Po tom co mi řekl k němu určitě nepůjdu, ale nevím, jak se mám vyrovnat s tím, že se mnou prostě bydlet nechce. Hodně mě to trápí, zvláště když vidím mé kamarádky, které se svými protějšky při studiu bydlí. Co mám dělat, abych se kvůli tomu tak netrápila?

Odpověď: (16. 1. 2011, 16.50)

Milá Jani,
sama cítíš, že je něco v nepořádku... chápu, že to bolí... ale seber svoji důstojnost a ... dokážeš se postarat o sebe a zasloužíš si muže, který ti bude chtít být partnerem.
Držím palce

Klára píše: (10. 1. 2011, 19.00)

Dobrý den.
Mám takový problém. Už delsí dobu si píšu po icq s jedním klukem, ale zjistila jsem že není ten, za koho se vydává. Píšu si s ním dál, ale nechce mi říct de bydlí, svoje jméno, školu, prostě nic. A bohužel je chytrý takže se nidy nepodřekne nebo tak něco. Nevíte jestli by to z něj šlo nějak dostat? Děkuji za odpověď

Odpověď: (16. 1. 2011, 16.48)

Milá Klárko,
co tě vede k zájmu o zcela cizího podvodníka? Je to tvoje fantazie - ty si představuješ někoho, koho si přeješ potkat - ale on je někdo zcela jiný...
Jeho baví cizí identita - je to třeba šedesátiletý pošuk... Takže toho co nejrychleji zanech - ztratíš pouze jednu svoji iluzi ... žij v realitě se skutečnými lidmi... Držím palce...

Barunka píše: (10. 1. 2011, 17.55)

dobrý den doufám že nebudete zaskočena mím věkem je mi 10 let a chtěla bych vám říct, co mě trápí: mám strach z pololetního vysvědšení jsem v páté třídě a bojím se že dostanu dvě trojky jesty bych dostala doufám že mi rodiče nevynadají a ještě jedna věc moje sestra je o čtrnáct let starší než já a narodilo se jí dítě a já si připadám jako pátý kolo u vozu co mám dělat , prosím jenom vám chci říct že moje babička stím že vám to tu napíšu souhlasila doufám že vám to nějak nevadí

Odpověď: (16. 1. 2011, 16.40)

Milá Baru,
určitě mi nevadí, že mi píšeš - můžeš napsat třeba i na email. To je dobře, že babička ví o tvém trápení  a může tedy s rodiči promluvit. Přála bych ti, aby rodiče nedělali z vysvědčení velkou vědu - a když budou, tak si v hlavě vypni příjem jejich slov a nepouštěj je do sebe... slova přijdou a zase odejdou...
Měj se hezky a držím palce.

Lucik píše: (10. 1. 2011, 15.31)

Dobrý den mám problém ohledně lásky.Mě i mé kámošce se líbí a ten samý kluk, no a já jak řeknu že se mi líbí tak ona hned hej ten je můj no a už to trvá delší dobu.Prosím o odbornouz radu. děkuji lucik

Odpověď: (16. 1. 2011, 16.36)

Prozradím ti tajemství ;): on není tvůj ani její - nikoho nikdo nevlastní - ty bys chtěla, aby tě někdo vlastnil? (takže bych to nechala na něm:))

Romaska píše: (10. 1. 2011, 13.49)

Dobry den.Mam male miminko jemu 5 mesecu,mam ho moc rada zvladam vsychno kolem neho v pohode,problem je s partnerem,nemam chut na milovani,moc se hadame jen tak kvuli malickostem,on je skoro porat v prace,gdys je v praci tak mi moc chibi chcy ho mit doma ale gdys uz je doma tak jsem nervozna,protivna a uz chcy aby sel do prace,a tak se to opakuje,porat.Partner je na mne hodny,pomaha mi v domacnosti,ale uz to taki semnou nezvlada,prej jsem nesnesitelna,gdys je semnou tak mi se zda ze ho nenevidim,a jak ho neni tak mi chibi.Nevim co stim.Dekuji

Odpověď: (16. 1. 2011, 16.35)

Milá Romasko,
doporučuju navštívit homeopatičku v Lysé nad Labem.

alott píše: (10. 1. 2011, 7.27)

Dobrý den.Trpím již několik let nespavostí.Spím tak 3-4hodiny denně.Tento spánek je ale rozdělen na několik částí.Večer usnu,za 2 hodiny se vzbudím,do rána nespím.Až k ránu kolem 5.hodiny dospím tu 1-2hodiny.Je mi 61 let,jsem v důchodu.Upozorňuji,že nemám žádné starosti,vše je vpořádku.Kdysi jsem ale pracovala na směny,to bylo od r.1997 do 2006.Od té doby mám problémy se spaním.Už mi to začalo moc vadit,cítím se moc unavená.Na doporučení své obvodní lékařky jsem zašla za psychiatrem.Dostala jsem od něj lék Circadin 2mg.Je to lék,který dodává hormon melatonin.Už jsem vybrala jedno balení bez nějakého účinku,dostala jsem druhé balení.Lékař mi řekl,že je toto běžný postup a pak se uvidí co dál.Musím říct,že už jsem zoufalá,nic mě nebaví,na nic se nemůžu soustředit,jsem celkově unavená.Nevěřím účinnosti Circadinu.Zdá se mi,že spím po něm ještě hůře,zdají se sny,budím se a ponocuji stále.Můžete mi poradit,co s tím???Děkuji

Odpověď: (16. 1. 2011, 16.33)

Zdravím,
http://rovena.info/lecba-nespa… - jste asi četla - mohu k tomu doporučit ještě návštěvu bylináře diagnostika - http://www.bylinarstvikindl.cz… či spánkové laboratoře.

Pavla píše: (10. 1. 2011, 0.02)

Dobry den,
Muj dotaz je o neco slozitejsi a obsahuje nekolik problemu najednou. Strucne: Mam problem s:
1)neumim se ovladat pri hadce, predevsim kdyz nad partnerem ztratim kontrolu a on me chce opustit / jsem sprosta, agresivni. Jakoby se mi zatmi a razem je mi jedno co svym chovanim zpusobim, nejsem schopna to ovladat. Rikam strasne veci, jsem sprosta a jsem schopna I uhodit, to uz se take stalo. Obcas mam I vypadky pameti a nevim presne co se stalo. To cele trva jen nekolik vterin, maximalne minut a pak me to hned mrzi a uvedomuju si co jsem udelala a ze jsem se neovladla a zacnu se nenavidet
2)jsem zarliva a podezirava
3)omezuju partnera a snazim se ho ovladat
4)mam potrebu sebemasochismu, ve smyslu – po tom co vyvolam hadku a zachovam se nemozne, odprosuji a ponizuji se a zamerne se stavim do role podrizene, musim mit pocit ze si jeho odpusteni a dobre chovani zaslouzim. Pokud mam vyssi postaveni, urazim a dostatecne nerespektuji.
5)Vycitam a nejsem schopna odpustit jeho chyby co narusily nedavnou mou duveru
6)Na partnerovi jsem prilis zavisla, lpim na nem a vse se toci kolem nej. Odbouram casto I pratele a pak je pro me ztrata partnera nepredstavitelna
7)Kdyz mam pocit chladu a nedostatku lasky, mam uzkostne stavy, ze o me nestoji a nestara se tak jako ja o nej. Brecim nebo vyvolam hadku..Jak se tohoto pocitu zbavit? Jak se take zbavit pocitu neduvery, podezrivani a zarlivosti?
Problem je, ze jsem v zahranici. Co mohu sama delat do jara, nez bych Vas mohla navstivit osobne? Kazdopadne chci pracovat sama na sobe kvuli sobe I partnerovi. Myslite ze bychom spolu mohly zatim pracovat na dalku do doby nez Vas budu moci navstivit?
Dekuji za rady a preji krasny den,
Pavla, 27let

Odpověď: (16. 1. 2011, 16.23)

Milá Pavli,
je vidět, že jste dobrá pozorovatelka, analytička a toužíte být lepší bytostí - to je velmi dobrý základ pro sebeproměnu. Pracovat spolu na dálku nevidím jako moc efektivní.
1. Lpění je příčinou veškerého utrpení jak pojmenoval již Budha
2. Odpuštění je cesta k jednotě
3. Nemůže žít spolu hříšník a svatý (tzn. ten, který neodpustí s tím druhým...)
4. Mohou spolu žít dva hříšníci
5. Láska je svobodná (druhého nikdy nemůžete vlastnit)
6. Nalezněte lásku k sobě - jste celistvá, dokonalá bytost...
7. Prožijte ve vztahu k sobě i k partnerovi:
 Miluji Tě - miluješ mne
 Odpouštím Ti - odpusť mi
 žehnám Ti - žehnáš mi
 Propouštím Tě ze svých polí v zájmu veškerenstva

 Přeji vše dobré

Irena píše: (7. 1. 2011, 13.20)

Krásný dobrý den,
je mi 40 a mám, pro mne dost obrovský, problém. Nevím, zda jsem přímo hypochondr, ale neustále se pozoruji. Každé píchnutí, otok, bolest připisuji nemoci. Mám veliký strach z rakoviny. Žiji v neustálém strachu a dost mne to unavuje. V duchu si nadávám, povzbuzuji se, že se toho strachu musím zbavit, vždyť optimismus a zdravý duch uzdravují i tělo, ale nějak si nemohu pomoci. Přitom mám skvělého manžela, dospělou dceru studující VŠ, nemáme finanční problémy, mám práci. Tohle vše si uvědomuji a jsem za to nesmírně vděčná, ale můj strach z nemocí je se mnou stále a já se nedokáži radovat ze života tak, jak bych měla a mooc chtěla. Dá se nějakým způsobem tento strach přemoci? Hodit to za hlavu? Svému okolí se už moc nesvěřuji, nechci je stresovat, snaží se mi pak pomoci, ale nechápou, proč ten strach mám a jak intenzivně ho prožívám. Vše v rodině dělám dohromady, společně a je to moc fajn, jen s tímto strachem jsem sama a nevím, co s tím.....Dokázala byste mi pomoci a zbavit mne neustálých obav a strachů? Děkuji a přeji krásný den. Irena

Odpověď: (8. 1. 2011, 13.10)

Milá Irenko,
i pro Vás je třeba věty do všech buněk: vše, co se děje, je dobré. Kdybychom se sešli, věnovali bychom se mmj. na úrovni teoretické i meditativní  přijetí toku života a smrti. také bychom se ptali, co Vás má ten strach naučit. Pečlivé vyšetření Vašeho zdravotního stavu je možné na www.qmi.cz Přeji vše dobré.

Eli píše: (3. 1. 2011, 12.01)

Dobrý den,
jsem unavená, už delší dobu  se mi špatně usíná, taky se v noci probouzím. Sice nějaké starosti mám, ale myslím, že s tím to nesouvisí. Četla jsem váš článek o spánku: http://rovena.info/dobry-spane… - taky si to myslím. Co považujete za možné řešení? Ještě chci dodat, že spím ve vyvětrané místnosti a začala jsem pít meduňkový čaj.

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.09)

Milá Eli,
dotaz jak na zavolanou. Nebo-li - donutila jste mne dopsat plánované články :). Zde tedy jsou: http://rovena.info/lecba-nespa… a
http://rovena.info/cipy-na-spa…  a neopomenu zmínit http://rovena.info/lecebna-med… - při které často dostáváme konkrétní odpovědi o příčinnách. Takže si snad něco vyberete :).

Jitka píše: (3. 1. 2011, 9.42)

Chtěla bych se zeptat - do školky s moji dcerou chodí problematický chlapec. Zřejmé poruchy chování - napadá děti (bylo už několik, zatím drobných poranění), vzteká se neposlouchá. Byla jsem svědkem  dnes jeho chování - zaťaté pěsti a nadává - jen bouchnout.
Nastoupil od  září, řešilo se to i na schůzce s rodiči, ale nějak mi příjde, že řešení není.
Po přímém dotazu na p. učitelku mi bylo řečeno, že s touto situací nelze moc dělat - dítě je předškolní, vyloučení nemá smysl, má dcera s ním prý nemá problém, jelikož on se zaměřuje na děti více sebevědomé.
Docela se této situace bojím, nevím co mohu na školce žádat a nechci čekat až se opravdu něco stane.
Prosím poraďte.
Děkuji.

Odpověď: (8. 1. 2011, 13.05)

Milá Jitko,
nevím, co máte na mysli tím, co žádat po školce. Obecně je toto situace zapeklitá v celém školství. Rodiče dítěte by měli pravidelně spolupracovat s odbornými pracovišti.

Alena S. píše: (2. 1. 2011, 10.39)

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda je možné hypnózou zjistit nebo i odstranit problém s koktáním.Matka mi tvrdí,že do určitého věku jsem mluvila plynule a od nějaké doby,kdy se zřejmě něco přihodilo,ale já si to nepamatuji jsem začala zadrhávat,že jsem nemohla vyslovit ani jedno slovo.Dnes je mi 25 let a bojím se telefonovat,jít k pultovému prodeji a říct co si přeji,ve společnosti lidí spíše jen poslouchám než mluvím,bojím se výsměchu.
Děkuji,Alena S.

Odpověď: (8. 1. 2011, 13.00)

Milá Aleno,
lze to i abreaktivní terapií, regresní terapií, léčebnými meditacemi... pravděpodobně by to chtělo serii návštěv, ale jít by to mělo. Sama začněte tím, že se budete mít ráda i s koktáním, že se taková přijímáte. Držím palce.

anicka píše: (2. 1. 2011, 10.35)

dobry den. potrebuju pomoct. ziju tri roky se svym pritelem. a porad mam problem mu plne duverovat. kdykoliv nekam jde se svymi kamarady do v noci do baru,mam strach ze si bude uzivat s jinyma zenama. asi bych nemela mit duvod mu neduvoerovat, protoze on je skoro porad doma, malokdy v noci nekam jde a kdyz jde tak me vetsinou brava sebou. ale obcas po praci o pulnoci nekam jde s kolegy a prijde treba v sest rano, coz me znervoznuje, protoze my kdyz nekam jdeme spolu tak se vracime daleko driv domu. mozna ta neduvera prameni z me spatne zkusenosti s nim na zacatku naseho vztahu, kdy jsem mu v pocitaci objevila moc osklive fotky ktere jsem videt nemusela. od te doby kdyz nekam de snazim se drzet ale vzdy me ovladne nejaky strach, nervozita a pak si rikam, co kdyz se to stane to co jsem videla na tech fotkach. ale kdyz ono je to tak tezke se ovladat. pak jsem na nej drza a vyvolavam mu v kolik prijde domu. a kdyz rekne za hodinu a neni doma, volam znovu, vre to ve me a on to vi a schvalne domu neprijde v kolik slibil. nemuzu spat, a pak kdyz spim mam strasne sny o nem. prosim poradte mi, co mam se sebou delat? nechci na vztah znicit. nechci mu delat zarlive sceny a podezirat ho bez duvodu.

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.55)

Milá Aničko,
žárlivost lze odnaučit, žárlivecké myšlenky je třeba zastavit ihned na začátku a nahradit je konstruktivními, užitečné věty, které je třeba dostat do všech buněk v těle jsou např.: partner se mnou je, protože se mnou chce být, kdyby nechtěl, nebyl by tu; Partner je svobodný; Partnera nemohu ovládat ani vlastnit. Když jsem sama, jsem také celistvá.
Držím palce.

Čižeček píše: (2. 1. 2011, 9.43)

Dobrý den.S partnerem jsem rok a půl.Nyní po všem krásném jsem začala na partnerovi vidět veškeré chyby.Které já nedokáži strávit.Věci které jsem předtím neviděla jsou ted pro mne nesnesitelné.Jsem rozvedená se dvěma dětma.Doufala jsem že s novým přítelem bude vše ok.Jenže on je znamení ryby a já kozoroh.Já mám ráda systém a podobně je mi 26.On je nezodpovědný,bordelářský nedočkavý a podobně.Stále se lituje jak vše dělá jen pro nás a za pět minut je schopný obvinit všechy kolem sebe jak nám všichni závidí a jak nám chtějí rozbít vztah.Je toho mnohem více, ale já už se rozhodla a pořídila jsem si byt.Tento týden bych se měla i s dětma stěhovat, ale problém je že asi při našem posledním milování schválně upustil a tak mám strach že s ním budu těhotná.A tak se ptám, když vím že sním nadále nechci být jestli mu o dítěti vůbec říkat.Nebo zdali ho nedat raději pryč.On by mě chtěl ale jako rodinu.Jako žebychom bydleli s ním, ale já už mu nevěřím.Jeho nepořádnost spočívá i vtom že nezaplatí elek.,že naslibuje co se všechno udělá a pak s neudělá.Vím jistě že s ním nechci být ale co mám děla s dítětem které čekám.Dítě bych chtěla ale bez muže sama na tři děti tak to nevím zdali by to šlo.Mé dvě děti mají 5 A 2 roky.Mám kluka a holku.Děkuji za odpověď.Monika

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.50)

Milá Č.,
dělejte, co musíte, máte k tomu jasné důvody i stanovisko.  V tuto chvíli je otázka o dítěti pouze teoretická, proto se ji věnovat nebudu. Přeji vše dobré.

Michaela píše: (2. 1. 2011, 8.20)

Dobry den
Nevím si už rady proto , se tedy obracím na vás já a můj přítel spolu chodíme už 3 rokem ale jeho matka mi stěžuje  život. Pořad se snaží ,aby jsme se rozešli , ona je velice věřící osoba pořad mu říká že holky ze světa jsou špatné nebo že nesnese už to vědomí že by byl nadále semnou že má špatné srdce a něco se jí muže stát . Chce aby se nastěhoval zpátky k ni a nechal práci v jiném městě. Takže pokaždé když se vrátí můj přítel k nám domů musíme to pořad řešit dokola , jsem z toho už unavená on se jí nedokáže postavit a říct svůj názor , Pořad se se mnou rozchází každé pondělí kvůli matce . potom se to prez týden trochu uklidní ,ale pokaždé když příde patek tak už mu vola aby jel zas k ní na  víkend a tahle pořád dokola , jako kdyby mu přehodila myšlení on se pak vrací jako uplně někdo jiný chová se ke mě jinak hada se semnou atd Ja už nevím jak to udělat aby nám dala pokoj .

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.46)

Milá Míšo,
navrhněte společnou návštěvu poradny.

Ifigenie píše: (1. 1. 2011, 22.33)

Dobrý večer,
zažila jsem se asi nejhorší vánoce svého života...Mám 16 letého syna, premiant třídy a absolutně bezproblémový kluk, 28.12. mi sdělil, že je homosexuál, úplně jsem se složila, nejím, nespím a přestože se snažím nějak se mi nedaří s tím vyrovnat, byl to pro mne hrozný šok...Žijeme na malém městě, kde nás každý zná, nevím co mám dělat a ač se sebevíc snažím, nějak se s tím nemůžu smířit...vůbec nevím co s tím, syn je z toho nešťastný, že takovou reakci nečekal, můžete mi prosím poradit? Moc děkuji.

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.45)

Milá If.,
chápu, že pro Vás jeho coming out nemusel být zdrojem radosti, ale důvodem k hroucení se? Jste ráda, že je živ a zdráv? A dokonce premiant?
Takže tuto událost vnímám pro Vás jako výzvu k přehodnocení: 1. Vaší závislosti na vlastních představách o tom, jak má žít syn 2. závislosti na mínění ostatních. Jestli toto pro Vás byly nejhorší Vánoce, mnoho lidí Vám může závidět.

Jitullkaaa píše: (1. 1. 2011, 19.37)

Dobrý den,
už pár měsíců střídavě trpím zvláštními výkyvy nálad. S přítelem se milujeme, jen nám společně opravdu krásně a hlavně se nehádáme. Když ovšem odjede někam s přáteli (oba ještě studujeme), trpím pocity úzkosti a mnohokrát nemohu přestat brečet. Někdy se mi to stává i když jsme spolu. Z ničeho nic. Začnu mít strach, že se něco stane co ublíží našemu vztahu a i přesto, že jsem měla dobrou náladu, skončím s prolitým potokem slz.
Snažím se s tím všelijak vypořádat, i mne tyto změny nálad vadí a tak se pak strachuji o to, že bych přišla o přítele, který se snaží pomoct to překonat (ale vše má přece své meze). Už nevím, co s tím dělat...
S pozdravem Jitka

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.39)

Milá Jitko,
doporučuji pustit se do studia práce s emocemi. Úzkost je nepoznaný strach, chybí vám důvěra v to, že vše, co se děje, je dobré, že jste v bezpečí!, že jste samostatná celistvá bytost. Můžete se objednat např. na léčebnou meditaci, která může být odrazovým můstkem k práci s těmito zasutými emocemi a zároveň Vás může naučit pocitovat pocit bezpečí, který si sama umíte vytvořit.
Přeji vše dobré.

Karel píše: (1. 1. 2011, 15.45)

Dobrý den už delší dou se cítím strašně zničenej ze života,cítím se jako bych byl v důchodu a to je mi 31.let,špatně se mi spí přes den neustále zívám a to samozřejmě mě šíleně unavuje v činnostech,večer chodívám spát kolem 22:00 a spím do oběda,nechce se mi vůbec z postele jsem pořád uzívanej tipuju to na nejakou zimni depresi ,koupil sem si leky jako Vitamin B,B12,Vitami C tohle mi bylo doporuceno lekarem,jeste bych mel napsat ze beru leky typu haloperidol,a trittico Ac150 to jsme dostal od doktorky na lepsi vstavani a na psychku zlepseni.jenze ono to moc nefunguje prosim poradte mi jak zu opet zacit zit jako vetsina lidi a nebyt jako kdyby mi bylo 70.let děkuji Karel

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.30)

Milý Karle,
neznám širší souvislosti vašeho života, nevím, co znamneá zničenej ze života... každopádně berete léky docela vlivné: HALOPERIDOL DECANOAT je indikován k udržovací léčbě chronické schizofrenie a jiných psychóz .... přestože ve vedlejších účinncích není uvedena únava, tak co vím, u udržovacích léků útlum bývá častý - při užívání HALOPERIDOLu se nedoporučuje řídit vozidla - což nepřímo potvrzuje uvedenou domněnku (totéž i u trittica). Proč nespolupracujete s psychoterapeutem? Proč se nepustíte do technik, které aktivují a proměnuji člověka? Přeji vše dobré.

K píše: (1. 1. 2011, 14.53)

Dobré odpoledne,s přítelem jsme již 9 let,žijeme spolu a ted prožíváme krizi ve vztahu.Přítel mi po hádce přiznal,že mě nemiluje jako dříve,že neví jestli vůbec,pak se omluvil a řekl,že méně.Já už se s tím trápím druhý týden,snažím se chovat normálně,ale pak se psychicky sesypu a rozbrečím,samozřejmě před ním a jemu to hrozně vadí,že se na mě už nemůže dívat.Chápu ho,ale pořád nenacházím radu,jak se s tím vyrovnat a přejít to.Ve společnosti si mě nevšímá,pak dojde k hádce,protože mi to vadí  a následuje kolotoč,rozbrečím se,jeho to vytočí a atd,pořád dokola.Je rozchod optimálním řešením,prosím poraďte,už nevím, jak dále.Snažím se inovovat náš vztah,trávit více času spolu,také nechávám prostor každému z nás,ale přijde mi,že jeho to vůbec nebaví,neochota,doma nemluví a omlouvá to tím,že má hodně práce...plánujeme víkned o samotě,ale pořád se to jen plánuje a oddaluje,protože má hodně práce...má cenu to slepovat?děkuji za radu

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.15)

Milá K.,
sama cítíte, že v takovém vztahu se vám žít nechce. Na proměnu k lepšímu musí být dva - na to jeden nestačí. Potřebujete věnovat péči a pozornost sobě, nelpět na partnerovi... Držím palce.

Dana píše: (1. 1. 2011, 14.26)

Dobrý den, sama nevím jak začít, ale mým největším problémem jsou vztahy s mými rodiči zejména s matkou.Měla mě moc brzy v 17 letech, začátky s otcem asi byli velmi těžké, to ale nemohu posoudit zdětství. vše jsem začala vnímat asi tak po 15 roku věku kdy na mě byl zejména od matky vyvíjen silný očekávaný nátlak abych dokončila školu (přitom jsem se dobře učila) abych se netahala s kluka a hlavně s nima nespala ( v tom si myslím, že asi trochu bude to jak sama dopadla, tak si nepřála abych dopadla stejně)jetě musím dodat otec se mě vždy zpočátku zastával, ale nakonec skončil na její straně, aby neměl doma zle. musím ještě podotknout, že vztahy mezi rodiči nebyli také zrovna růžové měli a mají mezi sebou neustále rozepře, pořád visí ve vzduchu rozvod, vyhrožování, výčitky atd. když přeskočím k době kdy jsem se vdala, osamostatnila a narodilo se mi dítě, věci se dost změnili, už mě pořád nekontrolovali a jezdili za mnou čím dál méně a méně, začali vyčítky, že jsem je vyměnila za rodinu partnera, ale to není pravda (oni mě jen mají hrozně rádi, berou mě skoro za dceru a máme hezký vztah), ale mým rodičům to zřejmě nějak vadilo. Matka se mě také hodně dotýkala tím, že neměla od svého vnoučka vůbec zájem, nerada slyšela oslovení babička, nevozila kočárek jako jiné. pak jsme si s manželem postavili dům a vše se ještě více rozostřilo, nevím jestli závist, ale opět výčitky že vidím jen jeho rodinu, která nám dům zaplatila, ale že si mě koupili penězi atd. přestali za mnou jezdit úplně a jednoho dne na mě v telefonu vyštěkli nemáme dceru to si pamatuj. Byla jsem na dně, nyní je to už půl roku co se mi neozvali a já vážně nevím co mám dělat.Na jedné straně posuzuji s nimi špatnou zkušenost a sama nevím za co, protože já sama i všichni ostatní mě znají jako člověka co by se za rodiče doslova rozdal. Ale na straně druhé ta věta z mého srdce bože, ale jsou to rodiče. Každý den se probouzím s těmito pocity a není mi vůbec dobře a odráží se to namé rodině. Také již dlouho chceme druhé dítě a nedaří se a já se bojím, že je to všechno mým psychickým stavem, že se trápím tím, jak porozumět vlastním rodičům a přiblížit se jim.Předem děkuji za odpověď

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.09)

Milá Dano,
Chápu, že situace je bolestná; rozdat se nemůžeme, protože bychom nepřežili... Je třeba, abyste své zranění ošetřovala, hladila si srdíčko... Můžete si dopřát seminář rodinných konstelací, který vám poskytne náhled na sebe i váš rodinný systém. Pokud cítíte, že chcete rodiče vidět, můžete je navštívit, zavolat jim... protože oni samozřejmě dceru mají, i když se momentálně chovají podivně. Pokud cítíte, že Vás tato situace deptá, bylo by dobré, abyste na uzdravení srdíčka podstoupila např. http://rovena.info/lecebna-med…­. Pečujte o sebe, protože jen tak můžete zářit.

Alena píše: (1. 1. 2011, 8.56)

Dobrý den,jmenuji se Alena,jsem vdaná 6 let a mám 2 zdravé děti.Dceru 2 roky a syna 5 měsíců.Děti jsem si moc přála,moc je miluji a mám na vše své zásady,které myslím,že jsou dobré.Snažím se vyvarovat toho,co vadilo mne jako dítěti od mých rodičů.Ale někdy mám pocit,že jsem v kleci a vše mne hrozně rozčiluje.Nikdy bych na děti nestáhla ruku,pokud to není výchovná přes plínku.Můj problém je,že se od vzteku uvolňuji tím,že vezmu co je po ruce a prostě s tím hodím,nebo do něčeho kopnu.Nevím jak jinak svůj vztek ventilovat,ale na svých dětech vidím,že se mne bojí a tím vždy pochopím,že můj způsob není správný.S manželem se kvůli tomu hádáme a náš harmonický vztah dostává trhliny.Prosím poraďte,jak se své výbušnosti zbavit.

Mám ještě jeden problém,nevím jestli jsem v tom nějak zvláštní,ale píši téměř na každý den seznam,co je potřeba udělat,nebo to mám vše v hlavě naplánované a už se mi do toho nevejde žádný spontánní program.Jakmile to není tak,jak si představuji,jak to mám nalinkované,tak jsem nesvá a protivná.Nedokáži se uvolnit.Nevím co s tím...
Děkuji za odpověď,Alena.

Odpověď: (2. 1. 2011, 12.56)

Milá Alenko,
je cenné, že si uvědomujete dopady vzteku na svůj život i na život bližních. Práce na sobě je ta nejtěžší a zároveň nejdůležitější. Pokud skutečně toužíte státi se krásnou bytostí, nezbývá než být aktivní při hledání cesty, jak se sebou pracovat. Jak z Vašeho psaní vyplývá, vztekání je vaším dlouhodobým průvodcem, takže řešení po emailu není možné. Je potřeba uvědomit si, co je spouštěči vzteku, poznat podobu Vašeho vzteku, jaké myšlenky v tu chvíli jsou prospěšné, a jak meditativně, hloubkově rozpouštět vztek a na jeho místo nechat přicházet klid. Máte-li chut, můžeme se na tu cestu vydat spolu.
Mějte pohodové dny.

< novější | 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >