Zde naleznete písemnou psychologickou poradnu. Odpovídá psycholog, psychoterapeut více; dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Psychologická poradna online se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
Pokud si přejete odpověď mimo psychologickou poradnu online, je třeba uhradit 100Kč na č.ú.: 2500034126/2010.
Pokud si přejete online kontakt s psychologem, ten naleznete zde online psycholog

  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo konzultaci s psychologem online, kontaktujte mne telefonicky: +420 777 588 352 nebo emailem
  • Vše zde napsané bude zveřejněno

Vážený pisateli,

tento týden již bylo položeno mnoho dotazů a není v mých silách odpovědět na více. Máte-li zájem, vyčkejte, poradna se otvírá vždy v neděli o půlnoci pro 10 dotazů.
 Pokud máte zájem o zodpovězení dotazu mimo poradnu on-line, zašlete dotaz na email: radana@rovena.info a 100Kč na č.ú.: 2500034126/2010.

Na zodpovězení čekají: Jan, Bea, sovic, Petra, Nikol, Karla, exot 79, Dana

< novější | 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >

Alena S. píše: (2. 1. 2011, 10.39)

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda je možné hypnózou zjistit nebo i odstranit problém s koktáním.Matka mi tvrdí,že do určitého věku jsem mluvila plynule a od nějaké doby,kdy se zřejmě něco přihodilo,ale já si to nepamatuji jsem začala zadrhávat,že jsem nemohla vyslovit ani jedno slovo.Dnes je mi 25 let a bojím se telefonovat,jít k pultovému prodeji a říct co si přeji,ve společnosti lidí spíše jen poslouchám než mluvím,bojím se výsměchu.
Děkuji,Alena S.

Odpověď: (8. 1. 2011, 13.00)

Milá Aleno,
lze to i abreaktivní terapií, regresní terapií, léčebnými meditacemi... pravděpodobně by to chtělo serii návštěv, ale jít by to mělo. Sama začněte tím, že se budete mít ráda i s koktáním, že se taková přijímáte. Držím palce.

anicka píše: (2. 1. 2011, 10.35)

dobry den. potrebuju pomoct. ziju tri roky se svym pritelem. a porad mam problem mu plne duverovat. kdykoliv nekam jde se svymi kamarady do v noci do baru,mam strach ze si bude uzivat s jinyma zenama. asi bych nemela mit duvod mu neduvoerovat, protoze on je skoro porad doma, malokdy v noci nekam jde a kdyz jde tak me vetsinou brava sebou. ale obcas po praci o pulnoci nekam jde s kolegy a prijde treba v sest rano, coz me znervoznuje, protoze my kdyz nekam jdeme spolu tak se vracime daleko driv domu. mozna ta neduvera prameni z me spatne zkusenosti s nim na zacatku naseho vztahu, kdy jsem mu v pocitaci objevila moc osklive fotky ktere jsem videt nemusela. od te doby kdyz nekam de snazim se drzet ale vzdy me ovladne nejaky strach, nervozita a pak si rikam, co kdyz se to stane to co jsem videla na tech fotkach. ale kdyz ono je to tak tezke se ovladat. pak jsem na nej drza a vyvolavam mu v kolik prijde domu. a kdyz rekne za hodinu a neni doma, volam znovu, vre to ve me a on to vi a schvalne domu neprijde v kolik slibil. nemuzu spat, a pak kdyz spim mam strasne sny o nem. prosim poradte mi, co mam se sebou delat? nechci na vztah znicit. nechci mu delat zarlive sceny a podezirat ho bez duvodu.

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.55)

Milá Aničko,
žárlivost lze odnaučit, žárlivecké myšlenky je třeba zastavit ihned na začátku a nahradit je konstruktivními, užitečné věty, které je třeba dostat do všech buněk v těle jsou např.: partner se mnou je, protože se mnou chce být, kdyby nechtěl, nebyl by tu; Partner je svobodný; Partnera nemohu ovládat ani vlastnit. Když jsem sama, jsem také celistvá.
Držím palce.

Čižeček píše: (2. 1. 2011, 9.43)

Dobrý den.S partnerem jsem rok a půl.Nyní po všem krásném jsem začala na partnerovi vidět veškeré chyby.Které já nedokáži strávit.Věci které jsem předtím neviděla jsou ted pro mne nesnesitelné.Jsem rozvedená se dvěma dětma.Doufala jsem že s novým přítelem bude vše ok.Jenže on je znamení ryby a já kozoroh.Já mám ráda systém a podobně je mi 26.On je nezodpovědný,bordelářský nedočkavý a podobně.Stále se lituje jak vše dělá jen pro nás a za pět minut je schopný obvinit všechy kolem sebe jak nám všichni závidí a jak nám chtějí rozbít vztah.Je toho mnohem více, ale já už se rozhodla a pořídila jsem si byt.Tento týden bych se měla i s dětma stěhovat, ale problém je že asi při našem posledním milování schválně upustil a tak mám strach že s ním budu těhotná.A tak se ptám, když vím že sním nadále nechci být jestli mu o dítěti vůbec říkat.Nebo zdali ho nedat raději pryč.On by mě chtěl ale jako rodinu.Jako žebychom bydleli s ním, ale já už mu nevěřím.Jeho nepořádnost spočívá i vtom že nezaplatí elek.,že naslibuje co se všechno udělá a pak s neudělá.Vím jistě že s ním nechci být ale co mám děla s dítětem které čekám.Dítě bych chtěla ale bez muže sama na tři děti tak to nevím zdali by to šlo.Mé dvě děti mají 5 A 2 roky.Mám kluka a holku.Děkuji za odpověď.Monika

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.50)

Milá Č.,
dělejte, co musíte, máte k tomu jasné důvody i stanovisko.  V tuto chvíli je otázka o dítěti pouze teoretická, proto se ji věnovat nebudu. Přeji vše dobré.

Michaela píše: (2. 1. 2011, 8.20)

Dobry den
Nevím si už rady proto , se tedy obracím na vás já a můj přítel spolu chodíme už 3 rokem ale jeho matka mi stěžuje  život. Pořad se snaží ,aby jsme se rozešli , ona je velice věřící osoba pořad mu říká že holky ze světa jsou špatné nebo že nesnese už to vědomí že by byl nadále semnou že má špatné srdce a něco se jí muže stát . Chce aby se nastěhoval zpátky k ni a nechal práci v jiném městě. Takže pokaždé když se vrátí můj přítel k nám domů musíme to pořad řešit dokola , jsem z toho už unavená on se jí nedokáže postavit a říct svůj názor , Pořad se se mnou rozchází každé pondělí kvůli matce . potom se to prez týden trochu uklidní ,ale pokaždé když příde patek tak už mu vola aby jel zas k ní na  víkend a tahle pořád dokola , jako kdyby mu přehodila myšlení on se pak vrací jako uplně někdo jiný chová se ke mě jinak hada se semnou atd Ja už nevím jak to udělat aby nám dala pokoj .

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.46)

Milá Míšo,
navrhněte společnou návštěvu poradny.

Ifigenie píše: (1. 1. 2011, 22.33)

Dobrý večer,
zažila jsem se asi nejhorší vánoce svého života...Mám 16 letého syna, premiant třídy a absolutně bezproblémový kluk, 28.12. mi sdělil, že je homosexuál, úplně jsem se složila, nejím, nespím a přestože se snažím nějak se mi nedaří s tím vyrovnat, byl to pro mne hrozný šok...Žijeme na malém městě, kde nás každý zná, nevím co mám dělat a ač se sebevíc snažím, nějak se s tím nemůžu smířit...vůbec nevím co s tím, syn je z toho nešťastný, že takovou reakci nečekal, můžete mi prosím poradit? Moc děkuji.

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.45)

Milá If.,
chápu, že pro Vás jeho coming out nemusel být zdrojem radosti, ale důvodem k hroucení se? Jste ráda, že je živ a zdráv? A dokonce premiant?
Takže tuto událost vnímám pro Vás jako výzvu k přehodnocení: 1. Vaší závislosti na vlastních představách o tom, jak má žít syn 2. závislosti na mínění ostatních. Jestli toto pro Vás byly nejhorší Vánoce, mnoho lidí Vám může závidět.

Jitullkaaa píše: (1. 1. 2011, 19.37)

Dobrý den,
už pár měsíců střídavě trpím zvláštními výkyvy nálad. S přítelem se milujeme, jen nám společně opravdu krásně a hlavně se nehádáme. Když ovšem odjede někam s přáteli (oba ještě studujeme), trpím pocity úzkosti a mnohokrát nemohu přestat brečet. Někdy se mi to stává i když jsme spolu. Z ničeho nic. Začnu mít strach, že se něco stane co ublíží našemu vztahu a i přesto, že jsem měla dobrou náladu, skončím s prolitým potokem slz.
Snažím se s tím všelijak vypořádat, i mne tyto změny nálad vadí a tak se pak strachuji o to, že bych přišla o přítele, který se snaží pomoct to překonat (ale vše má přece své meze). Už nevím, co s tím dělat...
S pozdravem Jitka

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.39)

Milá Jitko,
doporučuji pustit se do studia práce s emocemi. Úzkost je nepoznaný strach, chybí vám důvěra v to, že vše, co se děje, je dobré, že jste v bezpečí!, že jste samostatná celistvá bytost. Můžete se objednat např. na léčebnou meditaci, která může být odrazovým můstkem k práci s těmito zasutými emocemi a zároveň Vás může naučit pocitovat pocit bezpečí, který si sama umíte vytvořit.
Přeji vše dobré.

Karel píše: (1. 1. 2011, 15.45)

Dobrý den už delší dou se cítím strašně zničenej ze života,cítím se jako bych byl v důchodu a to je mi 31.let,špatně se mi spí přes den neustále zívám a to samozřejmě mě šíleně unavuje v činnostech,večer chodívám spát kolem 22:00 a spím do oběda,nechce se mi vůbec z postele jsem pořád uzívanej tipuju to na nejakou zimni depresi ,koupil sem si leky jako Vitamin B,B12,Vitami C tohle mi bylo doporuceno lekarem,jeste bych mel napsat ze beru leky typu haloperidol,a trittico Ac150 to jsme dostal od doktorky na lepsi vstavani a na psychku zlepseni.jenze ono to moc nefunguje prosim poradte mi jak zu opet zacit zit jako vetsina lidi a nebyt jako kdyby mi bylo 70.let děkuji Karel

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.30)

Milý Karle,
neznám širší souvislosti vašeho života, nevím, co znamneá zničenej ze života... každopádně berete léky docela vlivné: HALOPERIDOL DECANOAT je indikován k udržovací léčbě chronické schizofrenie a jiných psychóz .... přestože ve vedlejších účinncích není uvedena únava, tak co vím, u udržovacích léků útlum bývá častý - při užívání HALOPERIDOLu se nedoporučuje řídit vozidla - což nepřímo potvrzuje uvedenou domněnku (totéž i u trittica). Proč nespolupracujete s psychoterapeutem? Proč se nepustíte do technik, které aktivují a proměnuji člověka? Přeji vše dobré.

K píše: (1. 1. 2011, 14.53)

Dobré odpoledne,s přítelem jsme již 9 let,žijeme spolu a ted prožíváme krizi ve vztahu.Přítel mi po hádce přiznal,že mě nemiluje jako dříve,že neví jestli vůbec,pak se omluvil a řekl,že méně.Já už se s tím trápím druhý týden,snažím se chovat normálně,ale pak se psychicky sesypu a rozbrečím,samozřejmě před ním a jemu to hrozně vadí,že se na mě už nemůže dívat.Chápu ho,ale pořád nenacházím radu,jak se s tím vyrovnat a přejít to.Ve společnosti si mě nevšímá,pak dojde k hádce,protože mi to vadí  a následuje kolotoč,rozbrečím se,jeho to vytočí a atd,pořád dokola.Je rozchod optimálním řešením,prosím poraďte,už nevím, jak dále.Snažím se inovovat náš vztah,trávit více času spolu,také nechávám prostor každému z nás,ale přijde mi,že jeho to vůbec nebaví,neochota,doma nemluví a omlouvá to tím,že má hodně práce...plánujeme víkned o samotě,ale pořád se to jen plánuje a oddaluje,protože má hodně práce...má cenu to slepovat?děkuji za radu

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.15)

Milá K.,
sama cítíte, že v takovém vztahu se vám žít nechce. Na proměnu k lepšímu musí být dva - na to jeden nestačí. Potřebujete věnovat péči a pozornost sobě, nelpět na partnerovi... Držím palce.

Dana píše: (1. 1. 2011, 14.26)

Dobrý den, sama nevím jak začít, ale mým největším problémem jsou vztahy s mými rodiči zejména s matkou.Měla mě moc brzy v 17 letech, začátky s otcem asi byli velmi těžké, to ale nemohu posoudit zdětství. vše jsem začala vnímat asi tak po 15 roku věku kdy na mě byl zejména od matky vyvíjen silný očekávaný nátlak abych dokončila školu (přitom jsem se dobře učila) abych se netahala s kluka a hlavně s nima nespala ( v tom si myslím, že asi trochu bude to jak sama dopadla, tak si nepřála abych dopadla stejně)jetě musím dodat otec se mě vždy zpočátku zastával, ale nakonec skončil na její straně, aby neměl doma zle. musím ještě podotknout, že vztahy mezi rodiči nebyli také zrovna růžové měli a mají mezi sebou neustále rozepře, pořád visí ve vzduchu rozvod, vyhrožování, výčitky atd. když přeskočím k době kdy jsem se vdala, osamostatnila a narodilo se mi dítě, věci se dost změnili, už mě pořád nekontrolovali a jezdili za mnou čím dál méně a méně, začali vyčítky, že jsem je vyměnila za rodinu partnera, ale to není pravda (oni mě jen mají hrozně rádi, berou mě skoro za dceru a máme hezký vztah), ale mým rodičům to zřejmě nějak vadilo. Matka se mě také hodně dotýkala tím, že neměla od svého vnoučka vůbec zájem, nerada slyšela oslovení babička, nevozila kočárek jako jiné. pak jsme si s manželem postavili dům a vše se ještě více rozostřilo, nevím jestli závist, ale opět výčitky že vidím jen jeho rodinu, která nám dům zaplatila, ale že si mě koupili penězi atd. přestali za mnou jezdit úplně a jednoho dne na mě v telefonu vyštěkli nemáme dceru to si pamatuj. Byla jsem na dně, nyní je to už půl roku co se mi neozvali a já vážně nevím co mám dělat.Na jedné straně posuzuji s nimi špatnou zkušenost a sama nevím za co, protože já sama i všichni ostatní mě znají jako člověka co by se za rodiče doslova rozdal. Ale na straně druhé ta věta z mého srdce bože, ale jsou to rodiče. Každý den se probouzím s těmito pocity a není mi vůbec dobře a odráží se to namé rodině. Také již dlouho chceme druhé dítě a nedaří se a já se bojím, že je to všechno mým psychickým stavem, že se trápím tím, jak porozumět vlastním rodičům a přiblížit se jim.Předem děkuji za odpověď

Odpověď: (8. 1. 2011, 12.09)

Milá Dano,
Chápu, že situace je bolestná; rozdat se nemůžeme, protože bychom nepřežili... Je třeba, abyste své zranění ošetřovala, hladila si srdíčko... Můžete si dopřát seminář rodinných konstelací, který vám poskytne náhled na sebe i váš rodinný systém. Pokud cítíte, že chcete rodiče vidět, můžete je navštívit, zavolat jim... protože oni samozřejmě dceru mají, i když se momentálně chovají podivně. Pokud cítíte, že Vás tato situace deptá, bylo by dobré, abyste na uzdravení srdíčka podstoupila např. http://rovena.info/lecebna-med…­. Pečujte o sebe, protože jen tak můžete zářit.

Alena píše: (1. 1. 2011, 8.56)

Dobrý den,jmenuji se Alena,jsem vdaná 6 let a mám 2 zdravé děti.Dceru 2 roky a syna 5 měsíců.Děti jsem si moc přála,moc je miluji a mám na vše své zásady,které myslím,že jsou dobré.Snažím se vyvarovat toho,co vadilo mne jako dítěti od mých rodičů.Ale někdy mám pocit,že jsem v kleci a vše mne hrozně rozčiluje.Nikdy bych na děti nestáhla ruku,pokud to není výchovná přes plínku.Můj problém je,že se od vzteku uvolňuji tím,že vezmu co je po ruce a prostě s tím hodím,nebo do něčeho kopnu.Nevím jak jinak svůj vztek ventilovat,ale na svých dětech vidím,že se mne bojí a tím vždy pochopím,že můj způsob není správný.S manželem se kvůli tomu hádáme a náš harmonický vztah dostává trhliny.Prosím poraďte,jak se své výbušnosti zbavit.

Mám ještě jeden problém,nevím jestli jsem v tom nějak zvláštní,ale píši téměř na každý den seznam,co je potřeba udělat,nebo to mám vše v hlavě naplánované a už se mi do toho nevejde žádný spontánní program.Jakmile to není tak,jak si představuji,jak to mám nalinkované,tak jsem nesvá a protivná.Nedokáži se uvolnit.Nevím co s tím...
Děkuji za odpověď,Alena.

Odpověď: (2. 1. 2011, 12.56)

Milá Alenko,
je cenné, že si uvědomujete dopady vzteku na svůj život i na život bližních. Práce na sobě je ta nejtěžší a zároveň nejdůležitější. Pokud skutečně toužíte státi se krásnou bytostí, nezbývá než být aktivní při hledání cesty, jak se sebou pracovat. Jak z Vašeho psaní vyplývá, vztekání je vaším dlouhodobým průvodcem, takže řešení po emailu není možné. Je potřeba uvědomit si, co je spouštěči vzteku, poznat podobu Vašeho vzteku, jaké myšlenky v tu chvíli jsou prospěšné, a jak meditativně, hloubkově rozpouštět vztek a na jeho místo nechat přicházet klid. Máte-li chut, můžeme se na tu cestu vydat spolu.
Mějte pohodové dny.

Světla píše: (31. 12. 2010, 16.12)

Ahojky,
chtěla jsem se zeptat, jak to vypadá s plánovanými kurzy. Už víš termíny?
Díky.

Odpověď: (4. 1. 2011, 16.17)

Díky ti za dotaz.
Ráda na ně upozorním i na tomto místě. V tuto chvíli jsou pro veřejnost naplánované dva na únor v Praze:
1. O lásce, sebelásce a sebevědomí: http://rovena.info/o-lasce-sem…
2. O strachu: http://rovena.info/o-strachu-s…
Tak když se ti termíny hodí...

šárka píše: (28. 12. 2010, 19.02)

dorý den léčím se z panickou úskostí mám strach o sebe je to už šest let a né se z toho dostat všechno co udělám jako by bylo špatně.bojím se spát se svým přítelem protože nejsme manželé.Rozvádím se a moje děti skončili v klokákánku a bojím se i masturbovat,ale prý je to zdravé.nemám práci a můj partner mě živí nejsem vyučená prostě nevím co dělat.S pozdravem šárka

Odpověď: (28. 12. 2010, 20.21)

Milá Sárko,
chtělo by to hospitalizaci napr. http://www.plhberkovice.cz/ nebo psychoterapeutický pavilon v Kosmonosích K20 http://www.plkosmonosy.cz/kont…
Jak vidno, ambulantně to nezvládnete - pustte se do toho.

Viky píše: (28. 12. 2010, 17.32)

Dobrý den, omlouvám se,že obtežuji,ale chtěla bych poradit. Po zkušenostech s muži mám veliký problém s důvěrou. Můj dosavadní přítel dvakrát v opilosti udělal blbost a od té doby jsem jako vyměněná. Teď o něj začala usilovat jedna žena a dělala jsem opravdu veliké žárlivé scény,byla jsem na dně:(.Navíc mi zjistili astma a protože mají u přítele doma psa,nemohu k nim chodit vůbec. Doma mám mladšího bratra,takže u nás také nemůžeme být a navíc oba studujeme.On dokonce v Brně.S rodiči moc nevycházím a s přítelem tedy nemáme kde být. Na podnájem nemám peníze:(Pak mi řekl,že už na tu ženu myslí,ale po třech dnech mi zase psal,že toho bylo strašně moc a že miluje jen mně.Ale já už prostě mám problém s tou důvěrou a nedokážu to asi překonat.Všechno ke všemu se nějak nahrnulo a jde proti nám a nevím už jak to vyřešit:(.Mockrát děkuji za radu.Oba se máme moc rádi,jen ty okolnosti jsou dost stresující:(

Odpověď: (28. 12. 2010, 20.14)

MIlá Viky,
z vašeho dopisu mám pocit chaosu. Nevím, jak o Vás přítel pečuje, jak Vás hýčká, jak se pozná to, že vás miluje. Nevím, možná to je jen okolnostmi. Sklidněte své srdce a zeptejte se ho - kolik je jen raněnost a kolik je objektivní vnímání...

David píše: (28. 12. 2010, 9.23)

Dobrý den, mám dotaz, můj známý dělal psychotesty a měl v nich otázku: "Díváte se rádi do ohně?" zajímalo by mě jak je tato otázka myšlena? Jestli se tato otázka zaměřuje spíše na to jestli je člověk pyroman, nebo na to jestli lže či mluví pravdu. Jelikož znám hodně lidí včetně sebe, kteří se dívají rádi do ohně např. v krbu nebo u táborového ohně.
Děkuji David

Odpověď: (28. 12. 2010, 19.43)

Milý Davide,
jj - taková otázka v nějakým testu je - myslím ale, že není ani jedním z Vámi uvedených nápadů. Spíše něco o koncentraci, náladovosti... :).
Psychotest na 15 sekund:

Z následujících druhů ovoce zvolte jeden a zjistíte o sobě něco nového!

Prosím, zvažte vše důkladně, nebuďte zbrklí.

Je to paráda, sama  jsem byla překvapená.

Vaše volba o vás toho hodně prozradí.

(řešení naleznete níže)
 

A) Jablko

B) Banán

C) Jahoda

D) Broskev

E) Pomeranč

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výsledky testu:

Pokud jste si zvolili :

a) Jablko: To znamená, že jste osoba, která má ráda jablka.

b) Banán: To znamená, že jste osoba, která má ráda banány.

c) Jahodu: To znamená, že jste osoba, která má ráda jahody.

d) Broskev: To znamená, že jste osoba, která má ráda broskve.

e) Pomeranč: To znamená, že jste osoba, která má ráda pomeranče.

 

A tak to s mnoha testy je...
Slunce v duši !!!!!

adéla píše: (27. 12. 2010, 22.22)

Hezký večer,potřebovala bych radu, jsem z přítelem půl roku,nikdy jsem neměla moc vážné vztahy,a ted jako bych v tom neuměla chodit,mám problémy s duverou vuči partnerovi,vlastně mám ted problémy veřit sama sobě, uplně jsem ztratila sama sebe jako bych to nebyla já ,je to dost ubíjející pocit, přemýšlela jsem o rozchodu,ale to nedokážu,neumim ten pocit dobře popsat,jako by mne to dusilo,a ješte ke všemu mám sklony ho ruzně podezírat,chtěla bych aby sme si byli blízko ale vzdaluje me od nej to že mu neverim,nikdy bych nevěřila ze budu taková ale poslední dobou si přijdu jako stíhačka,šílene jsem se na něj upnula a nelíbí se mi to.

Odpověď: (28. 12. 2010, 19.40)

Milá Adélko,
bylo by dobré vydat se na cestu sebepráce a sebepoznání - můžeš se inspirovat knihou Miluj svůj život. Je třeba rozlišit  nedůvěru oprávněnou a neopodstatněnou. Je třeba nebýt závislá a třeba prozkoumat ten mechanismus, který tvou závislost spouští. Měj se krásně.

Lenka píše: (27. 12. 2010, 21.58)

Dobrý den, chtěla bych se zeptat co mám dělat...jestli to ide nějak jinak nebo fakt mám zajít k nějakýmu doktorovi, když prostě poslední dobou mám hodně deprese, když sem sama, tak většinou i nějaké blbosti mě rozbrečí a je mi ze sebe zle...tak mám k nějakýmu doktorovi zajít, nebo mi poradíte tadyk?
Děkuji, Lenka

Odpověď: (28. 12. 2010, 19.38)

Milá Lenko,
tady to nestačí - psychoterapeut/ psychoterapie - antidepresíva - můžete volit jedno nebo druhé, ale také třeba oboje.
Přeji vše dobré a pokud budete chtít, můžete mne kontaktovat.

sasanka píše: (27. 12. 2010, 18.31)

Dobrý den, je mi 29 let a mám dvouletou dceru. Ikdyž jsem introvert mám ráda společnost, oproti dřívějšku se mám i více ráda, ale bohužel to ještě není ono. Mám nižší sebevědomí, problémy si beru víc než bych měla, občas mě vytočí každá maličkost, nejsem vyrovnaná. Chci být hlavně dobrá máma a dobře vychovat svou dceru. A o to právě jde. Dcera je povahově úplně jiná než já, což se mi hrozně líbí a nerada bych výchovou něco zkazila. Dcera je extrovert, hodně veselá, upovídaná, miluje lidi, prostě živel. Na druhou stranu je i citlivá a empatická. Moc bych si přála, aby taková zůstala a vyrostl z ní zdravě sebevědomí a spokojený člověk. Často ji chválím, je moc šikovná, dobře mluví... Musím říct, že rodiče mě sice chválili, ale na druhou stranu pokud mi něco nešlo, předhazovali mi někoho komu to jde líp a mě kritizovali, aniž by vyzdvihli to, co jde právě mě. Nemám jim to za zlé, ale je spousta věcí, které bych chtěla udělat jinak než oni. Má otázka zní, jak dobře vychovávat dceru, aby zůstala taková jaká je? Je možné abych vychovala z dcery svůj opak a nedělala stejné chyby jako moji rodiče? Jinak mám celkem spokojený život, manžel je klidný a vyrovnaný, dceři se věnuje a mezi námi je to taky OK. Děkuji za odpověd. Vaše názory a rady se mi moc líbí, škoda že to mám k Vám daleko.

Odpověď: (28. 12. 2010, 19.36)

Milá Sasanko,
jste skvělá máma - a na to nezapomínejte. Proto si nejsem jistá, že by měla být přesným opakem Vás. Vy tvoříte prostor Lásky, ve kterém může vyrůstat  :), mohla by se vám líbit kniha: Tvoje dite jako sance pro tebe od Zdeňky Jordánové.

Ká píše: (27. 12. 2010, 17.23)

Nenávidím svou matku,je mi 36let a nebýt mojí šestileté dcery,ta ještě nedokáže rozeznat babiččiny intriky,tak ji vymažu ze svého života.....Je to smutné,ale je to vypočítavá ženská,která rozeštvává lidi kolem sebe,lže a svým lžím věří,myslím že je nemocná....od malička dělala rozdíly mezi mnou a sestrou a my dvě teď nemáme k sobě žádný vztah atd. Mám zajít do nějaké poradny?? Už nevím,co s tím... Děkuji Katka

Odpověď: (28. 12. 2010, 19.30)

Milá Ka,
ano - nenávistí ubližujete sobě - jsem ráda, že to tušíte... nemusíme mít toho člověka v blízkosti... ale je třeba své zranění ošetřit - protože než jste začala nenávidět pravděpodobně jste nejprve milovala a byla zraněna. Sebe uzdravit a odpustit - místo nenávisti mantru:
 Miluji Tě - miluješ mne
 Odpouštím Ti - odpusť mi
 žehnám Ti - žehnáš mi
 Propouštím Tě ze svých polí v zájmu veškerenstva
Postupně k tomu přidat prožitek. Pokud cítíte, že potřebujete pomoci, že samotné vám to nejde, ráda s Vámi budu pracovat včt. léčebné meditace.
Držím palce.

Magdalena píše: (27. 12. 2010, 11.41)

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Mám takový problém, který vůbec nevím jak řešit. Jde o to, že si myslím, že mám sexuální úchylku gerontofilii a docela dost mě to trápí. Líbí se mi muži tak 40-70 let (mně je 18). Vzrušují mně vrásky v obličeji a šedivé vlasy. Mám problém ve škole se staršími učiteli, pár se mi jich líbí a kvůli tomu jsem na nich docela závislá i když vím, že je to špatně a občas z toho vznikají různá nedorozumění. Muži se známkami stáří mě prostě hrozně moc přitahují. Naopak vztah se stejně starým partnerem jako jsem já, mi přijde až nechutný. Kvůli tomu se zase vyřazuji z kolektivu holek ve škole, protože mám jiné preference než ony. Pravdu jsem jim neřekla, protože se bojím že to nevezmou a taky nevím, jestli je důvod někomu něco říkat. Může to být gerontofilie? Mám s tím něco dělat nebo je to v pořádku? Děkuji za radu.

Odpověď: (28. 12. 2010, 19.25)

Milá Magdi,
s kamarádkou o tom určitě můžeš, s holkama se můžeš bavit o všem možném, můžeš je vyslechnout, říct, že tobě se víc líbí starší...
Nemám ve zvyku hodnotit takové preference jako dobré nebo špatné - prostě jsou -můžeme je třeba zkoumat - s čím vším je to pro tebe spojené - s pocitem ochrany? bezpečí? - jaké jsou tvé vztahy k mužům v tvé rodině - co táta, děda..?
V čem tkví ta závislost? Co si sama neumíš obstarat? Jak vidíš, naznačuju, že je to široké téma a to může být ještě širší... Když se budeš chtít vydat na cestu sebepoznání, můžeš odpovědi nalézt... třeba sama, třeba s psyhcoterapeutem... Měj se hezky.

soudenka píše: (27. 12. 2010, 10.29)

Dobrý den,Je mi 24 let.Často mám stavy, kdy nemůžu vydržez sama se sebou.. Většinou je to, když mam nějaký problémy jako třeba těd..s manželem jsme chtěli dítě,to se nám těd povedlo, jenže manžel se ode mě úplně odtáhnul a neví jestli semnou chce být. Na malou se strašně těší,pořád plánuje co všechno jí naučí,co z ní budea tak,v tom problém není.Měli jsme spolu báječnej vztah,vždycky jsme tady byli jeden pro druhýho,řešili jsme spolu úplně všechno.Nejen že jsme byli milující se manželé ale taky nejlepší kamarádi.At se dělo co se dělo,krom občasných hádek jsme vždycky drželi při sobě. Najednou to tak není... Manžel odjíždí třeba na celý týden pracovně pryč,a pokud bych se neozvala já,tak o sobě už ani nedá vědět.Je to úplně cizí člověk který nejeví vůbec žádný zájem o  to co se děje snáma. Je mi z toho v šeho tak mizerně,že jen co mam možnost někam zalízt tak se schovám a pořád se jen lituju a brečím.Nedokážu pořádně popsat svoje pocity.Vztek se střídá se strašlivou sebelítostí a nenávistí. Jenže před nikým to nedám znát,protože nechci aby se mě někdo na něco ptal a říkal mi že to všechno chce čas,a nebo jen že to je hormonama v těhotenství... Vím že tím to není,tyhle pocity v sobě zažívám hodně často,ale nikdy jsem na ně nebyla tak sama jako těd. Manžel předevšema dělá že se nic neděje,že všechno funguje,takže i když chci někomu říct co se děje,tak to všichni svádí na těhotenský hormony a že si to namlouvám,přitom se semnou chce rozejít.Pořád si není jistý..už pár měsíců řešíme jen co bude dál a jak to bude s péčí a s bydlením a se vším když se rozejdem..Jednou už se nám to stalo,podle jeho slov jsme si přestali rozumět a našel si přítelkyni,jenže se mu to v hlavě srovnalo dali jsme se zase zpátky do kupy.. Těd to tu zřejmě je zase,nedávno se mi svěřil že má kamarádku se kterou si rozumí,a podle toho jak se chová bych řekla že se i zamiloval.Bylo to jedno z nejhorších období,jenže to jsem si aspon mohla dát sklenku,cigarety,nebo prášek na spaní a všechno zaspat..Těd když mi malá kope do pupku tak si nic takovýho dovolit nemůžu a řeším to všechno jen tím vztekem a sebelítostí.. Jsem nepříjemná a podrážděná i pro okolí.
Od Vás bych chtěla poradit jak ovládat svoje pocity

Odpověď: (28. 12. 2010, 19.17)

Milá soudenko,
na práci s pocity neznám lepší cestu než se naučit meditaci a vědomí, že vše je jen láska a bolest. Svou bolest si ošetřme sebeláskou. Do sebelítosti neupadat (nebo si ji dovolit jen na chvíli ;)) Samozřejmě, že chápu, že to není jednoduchá situace - je třeba však hledat dobré aspekty vaší životní situace... Dítě jste chtěla a máte ho, bez něj by vám třeba bylo hůř... Do nenávisti ani vůči sobě ani vůči partnerovi se nezaplétejte... raději si uvědomte, že vás to bolí a bolest ošetřete.
Držím palce.

< novější | 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >