Zde naleznete písemnou psychologickou poradnu. Odpovídá psycholog, psychoterapeut více; dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Psychologická poradna online se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
Pokud si přejete odpověď mimo psychologickou poradnu online, je třeba uhradit 100Kč na č.ú.: 2500034126/2010.
Pokud si přejete online kontakt s psychologem, ten naleznete zde online psycholog

  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo konzultaci s psychologem online, kontaktujte mne telefonicky: +420 777 588 352 nebo emailem
  • Vše zde napsané bude zveřejněno

Vážený pisateli,

tento týden již bylo položeno mnoho dotazů a není v mých silách odpovědět na více. Máte-li zájem, vyčkejte, poradna se otvírá vždy v neděli o půlnoci pro 10 dotazů.
 Pokud máte zájem o zodpovězení dotazu mimo poradnu on-line, zašlete dotaz na email: radana@rovena.info a 100Kč na č.ú.: 2500034126/2010.

Na zodpovězení čekají: Jan, Pavel Bornfleth, Katty, Blanka, Eva, Jan, anie, Dan, radek, Lucie, lucka, Jana T., Lucka, Eliska

< novější | 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >

monika píše: (3. 8. 2010, 14.20)

Dobrý den, potřebuji pomoc. Neumím důvěřovat lidem. Pořád se totiž bojím, že mi chtějí ublížit. Nepouštím si je k tělu. A když se ke mně někdo jen trochu přiblíží, uzavřu se do sebe. Nemám moc přátel a tak si připadám hrozně sama a občas z toho mívám i deprese. Co mám dělat?

Odpověď: (3. 8. 2010, 19.22)

Milá Moniko,
strach je potřeba porazit, třeba to risknout... najděte si v okolí psychoterapeuta, se kterým se budete moci tomuto tématu věnovat na emoční úrovni. Držím palce.

Monika L. píše: (3. 8. 2010, 13.19)

Dobrý den, jak si na to zvyknout? S přítelem budeme v listopadu dva roky, právě teď kupujeme byt do měsíce se máme nastěhovat. Mezi sebou máme vztah docela v pohodě. Byl ženatý z tohoto manželství má 1 dceru, se kterou se nestýká. Pak měl přítelkyni, se kterou má také 1 dceru,žil s nimi asi 5 let, bydlí ve stejném mestě jako my, také se rozešli s dcerou se stýká i s její matkou mají výborný kamarádský vztah, ze začátku mi to ani nevadilo ale teď mi to začíná strašně vadit, že je s nima na zahradě, když já jsem v práci a vypadají jako fungující rodina jen on tam nebydlí. Říká, že to dělá kvůli dceři, že je šťastnější, když je vidí oba pohromadě.
Jak se mám v této situaci chovat, mám mu říct, že si přeji aby se stýkal pouze s dcerou a ne s její matkou. Děkuji za odpověď Monika

Odpověď: (3. 8. 2010, 19.21)

Milá Moniko,
a co Vaše minulost? Berete si partnera zatíženého/bohatého minulostí. Chcete, aby před Vámi předstíral, že expartnerku nesnáší? Pokuste si i vy s ní vytvořit kamarádský vztah. U těch setkání byste mohla být taky. Pokud Vás partner před ní skrývá, není to od něj v pořádku ... Mějte se hezky

Nero píše: (3. 8. 2010, 9.29)

Dobrý den je mi 13 let...můj bratr mě donutil se podívat na horor paranormal activity ve kterém je manželský pár a manžel to točí vše na příruční kameru...jsou v domě ve kterém vyvolávají satana a provokují ho.. a divné věci se děli v noci kdyz spali(také točeno na kameru..byla pripojena k notebooku a nasměrovaná na jejich postel)...a skončí to špatně..děli se tam věci ze kterých mi běhá mráz po zádech ještě ted..ale co nejhorší...každej den se bojím usnout...jelikož bydlím v přízemí sám v pokoji...jakmile slyším lupnutí podlahy nebo kytku která se pohybuje průvanem...tak se bojím usnout..mnohdy mám puštěnou televizi a lampičku..a chodím spát až vychází slunce...potrebuju nejakou radu jak usnout abych se nebál..máte někdo radu abych se mohl vyspat?Předem děkuji za odpověd..

Odpověď: (3. 8. 2010, 19.17)

Milý Nero,
udělej si rituál pro svou ochranu a na spojení se světlem, na spojení se světelnou bytostí, všechny ostatní zapuď. Najdi si na internetu třeba něco o spojení se strážným andělem, nebo třeba i knihu... Dej vědět.

viki píše: (3. 8. 2010, 9.18)

Dobrý den, prosím o radu.. s přítelem čekáme dítě a rekonstrujeme dům, bohužel budeme bydlet s jeho rodiči, ale snažíme se co nejvíce vytvořit si soukromí, takže jsme dům rozdělily na 2 bytové jednotky a rozdělujeme také hlavní vchody a ještě byt zabezpečíme tak, že se k nám jeho rodiče jen tak nedostanou- snad rozumíte tomu, jak to myslím..abych byla konkrétní-tchýně má paranoidní psychozu s fluydoními změnami (snad jsem to napsala správně)- takže zaprvé se vás chci zeptat, zda je to dědičné? její psychiatr říká, že ne, že to má z životní situace, která u ní nastala, ale radši se ještě ptám Vás..a má druhá otázka- já se jí straním, je to s ní těžké, nevím, zda je to nemocí, ale i když je stabilizovaná, tak je to intrikánka a "falešný" člověk- zkuste mi trošku poradit, jak s takovýmto člověkem komunikovat- často si něco mluví pod nosem - nadává na mě a já nevím, co s tím...

Odpověď: (3. 8. 2010, 19.15)

Milá Viki,
doporučuji skutečně kontakt s ní omezit na minimum, nastavte hranice vlastní rodiny, doufám, že máte podporu partnera (proč jste se nevzali?)
Není důvod abyste se strachovala o zdraví svého miminka. V etimologii psychóz hraje heredita roli, ale ono to s diagnozou u tchýně může být různé, krom toho dědičnot nebývá přímá a spouštěcí mechanismy také mají svou váhu.
Přeji vše dobré

Martina píše: (2. 8. 2010, 16.57)

Dobrý den. Je mi 17 let a trpím několika fobiemi, jterá mě tráoí, ale nejvíc - je fobie z rande. Kdykoliv je předem domluvené, vím, že tam nepřijdu, oc předtím je mi hrozně zle. Bolí mě žaludek, mám výkyvy nálad a jsem nepříjemná. Chvíli se těším, ale čím blíž to je, tím rychleji ycouvám. Mám takový pocit, že jsem blázen... Nevím co s tím mám dělat! Fobie z měsíce jsem vyřešila sama a fobie z červených světýlek na televizi a setboxu taky, zalepila jsem je, ale co s tímhle? Prosím o radu... Děkuji

Odpověď: (3. 8. 2010, 19.09)

Milá Martino,
osobní setkání by bylo nejlepší. Můžeš se naučit focusing, můžeš se zabývat psychosomatikou...

budu zase v pohodě píše: (2. 8. 2010, 11.10)

Dobrý den, je mi 27 let a mám stejně starého přítele, skoro 9 let. Jsme - (byli?jsme) pár, kterému každý záviděl tu pohodu, porozumění a rovnováhu. Nic jsme nedělali bez sebe, jsme velcí přátelé, snad ještě, kteří o sobě věděli úúúplně vše. Myslím si, že jsme oba dva velmi inteligentní a proto to je -byl tak krásný vztah založený hodně i na racionálním myšlení. Hodně jsme si prožili, jsme oba z chudých rodin a všechno jsme si vybudovali sami. Po pěti letech bydlení s jeho maminkou, bydlíme konečně sami, je to 1rok. Moc jsme si to užívali, ale peníze se stali naším strašákem, pořád se za nimi honíme, dostáváme se do dluhů. Pořád makám, řeším peníze, starám se o velký byt, kde mi skoro s ničím nepomůže a dávám mu to náležitě "sežrat". Dostávám se tím do velkého psychického vypětí. Sám nemaká, jen dělá kšefty s elektronikou, kde vydělá sotva...sotva, ale je aspoň šťasten, že nemusí chodit do práce a je pán sebe a nedělá nikomu vola... má se dost rád a je velmi zásadový v určitých věcech. Vůli má jak bejk :-). Abych se dostala k problému. Poslední dobou, no tak rok cítím, že to neklape, nespíme skoro spolu..do roka tak 10x - 15x, což mu taky vyčítám,ale opatrně, jelikož sex s ním miluji. Chápu, že jsme v těžké situaci a musíme řešit jiné věci, k tomu já jsem hysterická žárlivka, která si nedůvěřuje, do všeho rejpe ale umím se chovat dost povýšeně, tím si asi vše kompenzuji. Jsem s tím fakt šílená...ale je to silnější než já. Ale moc ho miluji..asi moc. A co se mi teď nestalo. Jsem poslední rok velmi negativní, nespokojená, utrápená, ublížená atd..atd. Ale on není o moc lepší. Nepomáhá mi psychicky, ale sobě jo. V tomto potřebuji poradit. Poslední 3 - 4 měsíce, možná déle, se stýká za mými zády s mou o 9 let mladší sestrou, která chodí stále do školy, ted má prázdniny. Od té doby dennodenně cvičí, změnil se hodně, je z něj fakt vymakanej borec, ale tvrdí, že se mění kvůli sobě. Jsme obě dvě se sestrou od přírody velice společenské, velmi hezké :-), upovídané holky, které se těší úplně ze všeho, až na mě v poslední době :-(. Jelikož jsem žárlivka, tak mi to nechtěli říkat, že se přátelí. Aby mi neublížily :-) Dozvěděla jsem se to tak, že mi minimálně 10 známých říkalo, že je pořád spolu vidí a bylo to čím dál častější. Pokud jsem na ně uhodila, tak zatloukali, jak se dalo, lhali mi do očí a to několikrát. Prý aby mi neublížili, že bych to nepochopila, že jsem se dost změnila. To o mé změně říkaj dokola. Když jsem to slyšela už po 20x, nic mě nezajímalo a uhodila na hlavičku a zněj to prostě dostala. Řekl, že s ní se cejtí fajn, že se z nich stali přátelé, že jí má rád, prý je moc hodná a super člověk. To je něco pro mě žárlivku :-). Víc neřekl. Druhý den jsem se sešla s ní a řekla mi mnohem víc!  Píšou si, volaj, scházej tak 3x týdně i s jejíma kamarádkama, chodí na šipky, učí ji dopravní značky, stará se o ní, prý jí chce každý jen do postele a využil by ji,tak jí pomáhá,chce aby z ní byla jednou frajerka, zajímá se o ni, kupuje jí cíga apod. Oba mi opět do očí tvrdí, že se nestalo nic fyzického. Nevěřím mu. To se dá předpokládat že?! Tak jak prožívá toto období s ní, tak začínal se mnou. Nepochopím, kdyby v tom opravdu nebylo nic víc, tak by to přeci takhle netajili a nelhali i přes to, že věděli, že byli několikrát spatřeni. Našla jsem zprávu, kde jí psal, cituji :že její hlavní důvod je možná, že jede s mamčou na dovolenou a nechce tam, ale jeho hlavní důvod je, že jí neuvidí, toto si přeci přátelé nepíší?! No shrnu to, je hotovej, nechce mě ztratit, miluje mě, nechce o tom vůbec mluvit, jen to napravit, jsme opravdu v psychickém presu, nemá to také lehké, má dluhy a dělá je dál..i u mě, já to totiž vše s odřenýma ušima zvládám. Brečí, že si uvědomuje chybu, ale říká, že jsem magor a psychopat, že to pořád řeším, že v tom hledám, co v tom není a že ho s tím s..u a já jsem s tím problémem opravdu šílená. Nespím, nejím, tudíž nespí ani on, uvědomuji si, že to řeším dokola, ale já jsme taková a to on ví a než žít ze zrádcem budu žít radši sama. Ale jeho moc miluji proto jaký je, je opravdu charakter to určitě láká i sestru (asi jestli si nedomýšlím). Teď se mi nic nechce, nikomu nevěřím, nejsem celkově vůbec spokojená, nesoustředím se a v hlavě mám jen jedno jediné, jak s ní jezdí, baví se, chodí na limči a je jim fajn a já sedím v práci a hned jak mě tu vyhodí tak jede za ní a lžou mi a píšou si,cítím se dost podvedena a potřebuji zjistit pravdu. Ale jak? Je jeho vztah opravdu kamarádský? Jo a prý se s ní přestane stýkat, ale jen kvůli mě. Mám se s ním rozejít?, kde mám zjistit pravdu???, jak mu mám věřit a jak se mám hodit do klidu a žít normálně? Jsem chodící chudinka, která mu skoro pořád brečí, rejpe a vyptává se. ALE TO BOLÍ. Hlavně kvůli tomu, že je to sestra a pěkná prsatá :-). Ta tvrdí, že jsem se změnila, že jsem negativní a jiná, že to nejsem já. Že jsem na ní hnusná, ale to proto, že jsem na ní žárlila a bylo mi to už jasné. Ale já nevidím důvod, když už mám svůj život a jsem zamilovaná i po 9-ti letech, proč bych jí vyhledávala, když mi neřekně, že má nějaký problém, a je 18-ti letá, co by dělala se ségrou, když se má bavit s vrstevníky.Je se čemu divit, že jsem se změnila? Kdybych byla doma a taky nechodila do práce, taky bych si užívala jinak a v pohodě. Prosím o pomoc a radu co si o tom myslíte nebo se už zblázním. Snad se v tom vyznáte. Děkuji

Odpověď: (3. 8. 2010, 19.07)

Milá neznámá,
je toho na Vás hodně, tlačíte velký balvan, který celý ani neznáte, bylo by hezké, kdybyste se naučila psychicky ho pustit. Je to o umění žít tady a ted. Přes net se to naučit nedá, můžete se objednat, můžete se inspirovat u budhistů, můžete se objednat na rodinné konstelace k Bhagatovi či janu Bílému.
Jinak ty dva potouchlíci se vůči Vám zachovali skutečně divně. Proč Vás nebrali s sebou?
Ohledně žárlivosti - nikdy nikoho nevlastníme, když by druhý nechtěl, tak by s Vámi nebyl. Přejme druhému jeho volbu a sami se můžeme rozhodnout, zda nám vztah s ním víc bere, či dává... Kazit si život žárlením? Není zbytečné kazit si to hezké ...? (ale zase je to širší téma - dopisování něco chybí ;))
Držím palce.

Pája píše: (2. 8. 2010, 9.03)

Dobrý den,
jak reagovat na nařčení od manžela, že jsem cítit pánským parfémem, který on nemá a že jsem s někým musela být? Je pravda, že jsem ho před deseti lety jednou podvedla a řekla mu to a on má teď právo mi nedůvěřovat. Nyní jsem obviněna neprávem, ale on to nechce slyšet, že prý čich ještě má. Dal mi ultimátum, buď mu řeknu kdo to byl, nebo odejde - nikdo nebyl, nemám co přiznávat - co dělat? Děkuji za odpověď

Odpověď: (3. 8. 2010, 12.15)

MIlá Pájo,
absurdní situace se na tomto světě dějí - vlastní smysly nás matou a matou i jiné... vy můžete nyní jen zřetelně komunikovat, vysílat vůči manželovi lásku... a pozorovat, co udělá... můžete navrhnout návštěvu poradny ("jsem bezradná, na našem manželství mi záleží..."
Držím palce

Iva V. píše: (2. 8. 2010, 8.19)

Dobrý den.Dcera odešla po tříletém manželství od manžela.Děti nemají.On to dost špatně nese.Je od něj pryč 1a půl měsíce a on stále vyhrožuje že si něco udělá.Píše všem svým i dceřiným známým,(tím myslím úplně všem co zná a sehnal na ně kontakt)zprávy stylu "zabiju se když pojedu 200 km.rychlostí? Už jsem si vyhlídl pěknou zeď"Dcera je už z toho úplně vedle.A taky má strach aby to neudělal.Zůstat s ním nechce,protože je to absolutně nepřizpůsobyvej a vzteklej člověk.těch důvodů je spousta,asi nemá cenu je vypisovat.Prosím o radu ,co dělat a jak by se měla zachovat.Děkuji

Odpověď: (3. 8. 2010, 12.03)

Milá Ivo,
pokud se dcera chce rozvést a má k tomu jasné důvody (což píšete, že má), pak to z úcty ke svému životu musí udělat. Neznám podrobnosti rozchodu, jak s ním  dcera komunikuje, zda s ním ještě žije, proto se mi obecnou radu dávat nechce. Bylo by dobré, aby manžel měl blízkého člověka, který mu bude po čas rozchodu oporou a rozvedem ho emočně "provede".

vgalm píše: (28. 7. 2010, 20.11)

Dobrý večer..rozvádím se s manželem  okradl mou rodinu i mne o velke financni prostredky po rocnim snatku po tom mi stihl udelat i dceru a utekl na slovensko..nikdo o nem nic nevi a me zustali dluhy,dcera a prazdny byt..nevim co dal podala jsem zadost o rozvod je mi teprve 20 let a hop takova skusenost ...bojim se ze sama dceru a to vse nezvladnu....prosim o rady,nebo podporu???Dekuji

Odpověď: (31. 7. 2010, 11.29)

Milá neznámá,
docela drsná zkušenost o tom, že je třeba vnímat varovné signály... Určitě se poradte s právníky,  pravděpodobněbude možné podat trestní oznámení. Je dobře, že máte zázemí u rodičů a věřte, že to zvládnete. Kdybyste to neměla zvládnout, tak by se Vám to nestalo a určitě víte, že co člověka nezabije to ho posílí a že by mohlo být i hůř. Takže držím palce.

bobson píše: (28. 7. 2010, 5.25)

moje chovani me zatim nikdo nevisvetlil.jsem jinej.Rad bych to zmenil,poradi nekdo??

Odpověď: (28. 7. 2010, 12.46)

v dotazu je příliš neznámých ;)
každý jsme jedinčný (mmj. otisky prstů jsou toho dokladem)

lucka cz píše: (27. 7. 2010, 21.11)

Dobry den.Mam pritele uz 2 roky mame spolu krasnyho syna je mu teprve 7mes a ja a muj partner se nedokazema na nicem dohodnout.Porad se hadame.Myslim ze vina je ve mne sem porad podrazdena,vsechno mi vadi,porad ho tzv..buzeruju atd.Strasne mne moje chovani trapi a uz nevim co s tim delat neovladam se,nespime spolu,nechce sex kvuli mému chovani uz sem s tim na dne chtela bych se zmenit a udrzet nasi rodinu pohromade.Prosim poradte mi popripade mi zaslete cennik abych sem se mohla u vas objednat dekuju vam za radu

Odpověď: (28. 7. 2010, 12.44)

Milá Luci,
přála bych Vám, abyste nebyla předrážděná. Ráda Vás naučím, co je třeba, jak zacházet se sebou. Kam Vám mohu zaslat ceník? Napište mi na email nebo mi zavolejte.
Držím palce.

Ali píše: (27. 7. 2010, 18.15)

Dobrý den,
v poslední době (cca 3 týdny) se mi zdají zvláštní sny. Nemyslím si, že by měly nějakou symboliku, kterou by bylo možné vyhledat například ve snáři. Spíše si myslím, že jsou spojeny s psychikou.
Ve všech na počátku cítím velmi příjemný pocit, že se "vracím domů". Všechny se totiž odehrávají v domě, kde jsem žila jako dítě (do 6 let), nebo v jeho okolí.
Jsou velmi reálné a nakonec vždy končí pláčem. Pláču ve snu i ve skutečnosti.
Jeden z nich pro příklad:
Přišla jsem k tomu domu, vešla dovnitř, všechno bylo jako dřív. Přiběhl ke mě pes, kterého jsme tenkrát měli a začal mě vítat. Dojalo mě, že mě po tak dlouhé době poznal a začala jsem plakat. Probudilo mě, že jsem plakala i ve skutečnosti.
Prosím o Váš názor, zda je možná spojitost s psychikou a co by to mohlo znamenat.
Děkuji

Odpověď: (28. 7. 2010, 12.40)

Milá Ali,
je třeba zjistit, co vám chybí... jak jste o to přišla ...
Spolupráce s psyhcoterapeutem by nebyla od věci, pokud byste chtěla sobě přijít v tuto chvíli "na kloub".

lucikhab píše: (27. 7. 2010, 14.06)

Prosím o radu.Žila jsem z partnerem 7let máme spolu dvě děti.Jenže jednoho dne jsem ho podeřívala z nevěry.Když jsem se ho na to zeptala tak neřekl ani ne ani jo.Začal se i jinak chovat k dětem.Tak jsem ho jednoho dne vyhodila.Jenže za par měsíců jsem si uvědomila i své chyby za které jsem se mu taky omluvila.A také jsme se daly zas dohromady.Dalo mi to velkou práci a také hrozné ponižování.Ale i přesto jsem to dokázala.S tím že každý bydlel jinde a jezdily jsme k sobě 30 Km.Vše bylo v pohodě.Jenže za rok se zas vše změnilo.Byla jsme u něj na dovolené s tím že budeme odjíždět v úterý.Jenže v pondělí jsem chtěly odjet až ve středu.Ale on řekl že musí odjet kvůli práci tak jsem to akceptovala.Jenže pak jsem omylem přečetla v jeho mobilu sms kterou napsal jedné ženě že se konečně v úterý v devět uvidí a že jí miluje.V tu hodinu mi tvrdil že odjíždí za prací.Tak jsem se s ním ještě pomilovala a pak řekl, že mě miluje.Já jsem se ho tedy zeptala na tu ženu.A od řekl že jí miluje.Teď nevím co mám dělat ráda bych o něj bojovala ale už na to asi nemám sílu.TAK PROSÍM PORAĎTE MÁ TO JEŠTĚ CENU?Jasně, že jsem také udělala spoustu chyb

Odpověď: (28. 7. 2010, 12.38)

MIlá Luci,
co on? S kým chce být? Bojovat? Spíše vyčkat. Třeba se i stáhnout.
Každý děláme chyby, je třeba je odpouštět sobě i druhým a poučit se z nich.
Společná návštěva u psychoterapeuta by vám prospěla.
(cenu to má).
Držím palce.

JARČA píše: (27. 7. 2010, 13.57)

Dobrý den jsem vdaná 16 let. S manželem máme velmi dobrý vztah.Jen před 2 měsíci mi oznámil, že pořád myslí na tu, co sní chodil pře de mnou. Setkal se s ní před rokem na zábavě ,kde jsem byla i já. Viděla jsem ho jak se s ní baví jak jí drží za ruce,ale žádnou scénu jsem neudělala jen doma jsem se zeptala co to mělo znamenat,a kdo to byl.Řekl ta a ta a, že jí strašně dlouho neviděl .Dozvěděl se,že je vdova, že jí zemřel manžel.No a před těma 2 měsíci jsme jí opět potkali .Představila se ,bavily jsme se .Já už na vše zapomněla.Jen když jsme šli domů zdál se mi manžel nějak zadumaný.Zeptala jsem se co mu je a on že nic.Tak jsem řekla vzpomínky.A on ano ,že na ní stále myslí.V ten moment mě to strašně ranilo.Řekl,že já ze synem jsme vždy na prvním místě ,ale jí má v srdíčku taky a musí na ní myslet a já mu mam dát čas až zapomene.Od té doby nemůžu zapomenout ,ale já. Milujeme se,ale po každém milování mě napadne otázka, zda přitom nemyslel na ní.Tak jsem se zeptala.On tvrdí že ne,ale já se trápím čím dál víc.Stále na to myslím nemůžu už tak žít.Včera jsem se ho zeptala zda o tom jak to mezi námi je řekneme synovi 15 let,a já se pak sbalím a odjedu na chvíli k mamce.To on ale nechce ,že by jsme tím ublížili i ostatním kolem nás.To mu dávám za pravdu.Ještě mi řekl že uvažoval že by se sní sešel a zeptal sejí zda ona ještě taky k němu  něco cítí.Ale z to ho mám strach já.Co když ano.Po radˇte co mam ,máme dělat.Uvažuji že navštívím psychologa.Pořád jen brečím co si na to vzpomenu.Děkuji za od poved.

Odpověď: (28. 7. 2010, 12.34)

Milá Jaru,
je hezké, že mezi sebou máte důvěru a sdělujete si intimní pocity..., ale že by to v tuto chvíli přineslo klid, se říci nedá... Na první ani třeba na niné lásky nezapomínáme, ale potřebují mít své místo, potřebují být vnitřně dokončené, dožité...
Doporučuji Vám, abyste společně jeli na víkendových seminář rodinných konstelací:
http://www.familyconstellation… nebo www.konstelace.info
Doporučuji nehledat výmluvy proč nejet, ale najít cestu, jak jet. Vaše manželství za to stojí.

Naty píše: (27. 7. 2010, 10.45)

Dobrý den,
nevím, jak začít. Potřebovala bych asi poradit s tím, jak se dá znovu začít věřit, když člověk prožije na vlastní kůži zkušenost s partnerovou nevěrou.. S přítelem jsem byla sedm let, je nám oběma 25 let. Tři roky jsme spolu žili a ještě před rokem vše bylo v pořádku. Pak se stali nějaké věci, kdy přítel udělal celkem velkou chybu a ostudu, vše vlastní vinou a z vlastní blbosti, navíc kvůli tomu přišel o práci. Přestala jsem ho vnímat jako životního partnera, ale nechtěla jsem si to připustit. Asi jsem mu to dávala i pocítit. Od září loňského roku to tedy bylo špatné, ale snažili jsme se to překonat. Já měla navíc před státnicemi ve škole, takže jsem se mu ani moc nevěnovala. Na víkendy jsem jezdila za rodiči.. Celkem nedávno, v květnu, když se všechny problémy vyřešili, jsem začala přemýšlet nad tím, proč ten vztah je pořád tak divný.. Už to nebylo jako dřív. Když jsem to s přítelem začala řešit, řekl mi, že neví, co chce. Pořád po mě chtěl dítě a já jsem se na to ještě necítila. Pořád mluvil o tom, že už chce založit rodinu a pokud já nechci, tak to asi nemá cenu. Měli jsme tři týdny pauzu, pak pro mě přijel a chtěl, abych se vrátila. Sice jeho důvody byly spíše racionální než citové, ale to jsem nějak nechtěla vidět. Po třech dnech jsme se definitivně rozešli, protože mi nakonec přiznal, že někoho potkal a že to trvá asi tři měsíce. Ale že je to v začátku, pouze si píšou SMS a nic spolu neměli.. Opět jsem mu to věřila a rozešli jsme se vcelku v dobrém, i já jsem to nesla dobře, protože ten vztah už mi nic moc nedával.. Ale postupně jsem se začala dozvídat, že jeho nový objev je žena, která se rozvádí a má dítě. I to jsem skousla. Ale po měsíci jsem se opět dozvěděla další detail, že byt, ve kterém jsme spolu bydleli hodlá pronajímat a přestěhovat se k ní. Nakonec jsem si zjistila veškeré detaily, aby už mě nic nemohlo překvapit a abych za tím mohla udělat tlustou čáru. Zjistila jsem, že té ženské je 31, má 8letého syna, není to její první milenec. Ale to nejdůležitější je to, že spolu byli už 3/4 roku. Tedy celou tu dobu, kdy já se snažila řešit jeho problémy, pomáhala mu psychicky a finančně, když neměl práci a on mezitím jezdil za ní a udržoval vztah s oběma najednou. Teď se mi pořád jen omlouvá a píše, jak se stydí. Posílá nevyžádané omluvné dopisy a prosí o odpuštění. Sice prý neví, co bude dál, ale chce to s ní zkusit. Co ale vím od jeho kamarádů, tak je to vztah založený hlavně na sexu. Bojím se o to, že si zkazí život. A taky mě trápí moje ješitnost, která mi nedovolí se na to vykašlat. Jak mám teď ještě někomu věřit? Nebo kde jsem udělala chybu? Připadám si jak největší naivka na světě, ničeho jsem si nevšimla, jeho ochladnutí jsem připisovala té těžké situaci.. Myslela jsem si, že mě se to stát nemůže, že on by nebyl schopný mi tohle udělat. Ale že to trvalo tak dlouho, to nevím, jestli dokážu vůbec překousnout a znovu potom někomu věřit. Po tolika letech jsem toho člověka vlastně vůbec neznala.. Moc děkuji za odpověď..

Odpověď: (28. 7. 2010, 12.24)

Milá Naty,
při čtení druhé poloviny dopisu jsem si říkala, proč jste se pídila po informacích o něm, proč jste je brala osobně... Vždyt jste v úvodu psala, že rozejít jste se chtěla... že jste ho přestala brát...
Ješitnost je sviňa - nechte ji bejt ;). Nehodnoťte jeho život, popřejte mu, at se mu daří, poděkujte za to hezké ... a žijte svůj život...
Nemyslím, že byste ho neznala, jen jste neznala všechny záhyby jeho duše, možná nechtěla znát, možná i sebe lépe postupně poznáváte...
Držím palce

Rarach píše: (26. 7. 2010, 22.35)

Dobry den, prosim o radu , moje pribuzna ma manzela ktery prozil v zivote dost oskliveho v minulem vztahu,nevera a zneuzivani jeho ditete jeho byvalou a jejima lesbickyma pritelkynema. Setkal se s jeho nynejsi zenou , vychovava jeho dite stara se o rodinu, on je stale hodny jen zacal po dvou letech na ni zarlit a podezrivat z nejruznejsich veci, z nevery a tak , chape i my jako rodina ze to jsou nasledky z jeho minuleho ziti, pracuje a neni doma kazdy den a tak ma zrejme velky strach aby se nestalo neco spatneho , zatim schani pomoc jako radu jak pristupovat a pomoci mu aby byl zase tak jako driv nez nastoupil do prace,zarli i na deti, ktere jsou stars, ma predstavy ze se doma deje neco co nema, ale vi ze je to nesmysl a sam se desi toho co ho napada, prosim jak pomoci pokud se to da. snad je to napsane spravne. Je to jinak hodny clovek ,neublizoval a ani nechce ublizovat ani timto zpusobem a ona mu chce pomoci, slibil jsem, ze pomuzu , ze se zeptam, jestli odborna pomoc nebo staci rada odbornika. dekuji vam R

Odpověď: (28. 7. 2010, 12.15)

Milý Rarachu,
je hezké, že se v pozitivním slova smyslu zajímáte o životy blízkých. Důležité pro řešení však je, aby si dotyčný uvědomil, že má problém a že chce nalézt své řešení. Bez jeho aktivní účasti to nepůjde. Doporučuji spolupráci s psychoterapeutem - viděla bych to cca na 0,5 rok spolupráce (setkání cca 1x za 14 dní). Může se samozřejmě vydat na cestu sám - k tomu doporučuji vyhledat literaturu s kapitolami o žárlení... takové knihy najde v knihovně apod. Možné je samozřejmě oba přístupy kombinovat.
Držím palce.

Anonymka píše: (26. 7. 2010, 21.19)

Dobrý den, měla sem sex se svým klukem on neměl ochranu a já nebrala antikonsepci.Chtěla jsem se zeptat jestli můžu otěhotnět i když se do mě neudělal. Děkuju moc za odpověď.

Odpověď: (27. 7. 2010, 19.34)

Milá anonymko,
jedna z odpovědí: http://rodina-deti.doktorka.cz… , žena je plodná cca 30h v měsíci. Pak je také důležitá pro početí spermie, spermie může uniknout v tzv. slzičce štěstí, která může předcházet ejakulaci, nebo může chvíli zůstat životaschopná na penisu po předchozí ejakulaci v předkožce. Ale přerušovaná soulož u zkušeného páru je vcelku bezpečná metoda plánování rodičovství. Že byste byla těhotná, nevidím jako pravděpodobné.

saintlouis píše: (26. 7. 2010, 12.21)

Je mi 43,zacal jsem vztah s 24letou partnerkou.Jsem 14 let rozvedeny,ziju sam,mam 3 deti,jsem slusne zajisten.Ona pred 2 mesici ukoncila vztah se svym 26letym partnerem,u ktereho bydlela,ted se chce nastehovat ke mne.Neni to prilis brzy?

Odpověď: (27. 7. 2010, 19.29)

Milý SL,
hmm brzy? z jakého úhlu pohledu? pro koho? Takže Vám odpovím otázkami: Co o ní víte? Jak ji můžete důvěřovat? Jak ji znáte? Kdo jste vy? Čeho se bojíte?  Co od ní očekáváte? Co jste schopen ji nabídnout a co ona Vám? Univerzální odpověď neexistuje. Pokud vy to risknete (a život je risk), můžete se sestěhovat.

Zdenka píše: (21. 7. 2010, 15.58)

dobry den  mam nekdy pocit,ze delam veci,ktere nechci,ale udelam je slysim ruzne hlasy  nekdy jsem normalni a nekdy se nepoznavam

Odpověď: (25. 7. 2010, 12.10)

MIlá Zdenko,
toto není moc na odpověd zde. Jedna z možností je zajít si na psychiatrii  a nechat si předepsat antipsychotika.
Držím palce.

Ivana píše: (21. 7. 2010, 13.03)

dobri den mam 28 let amam dvě krasne děti holky jedna ma 5 let a ta druha rok a 4 měsice ta starši byla vždy zdrava ale mladši je čast nemocna kojim ji tak asi rpot jsem i citliva ale ted už to je moc citim že potřebuju pomoc ma mladši dceera už od pul roku stale je nemocna většinou ma chřipku už se to tahne rok 3 krat jsem skončili v nemocnci 2 krat to nebylovařne ale potřeti zapal plic taky jsem to zvladli jen same atb a to mně hrozne trapi kařdy měsic muim smama rozhnout co ji adt za sirup na kašel pokud to nezabere tak jdu k lekaři manžel opravje barak tak domaci problemy řešim sama každou noc usinam co bude a nebo kyd zase začne kašlat pak kašel i 2-3 tydny a to ji držim na rukach a by se vyspala mam ji jak porcelanovou panenku bojimse s ni kdekoliv hnout aby zase neonemocnela pořad berčim a přenyšlim jeslti mi neumže všechny testy na važne nemoci a choroby mame za sebou a dopadly dobře takže bych mněla byt štastna co by za to jine matky daly ale ja jsem mimo brečim bojim se že se nec stane jak ji jen se ukažou nejake vyrařkyuž brečim jak zakašel tak chodim na zachod mam prujem pak už ani nedokažu jist jak to je hodne pak jen přenmyšlim dělam dobře nebo nedělam jauž nevim jak dal

Odpověď: (25. 7. 2010, 12.09)

Milá Ivano,
doporučuji spolupracovat s celostní medicínou. Najděte si třeba kontakt na MUDr. Miklánka nebo MUDr.Jonáše. Sama můžete vyhledat pomoc psychoterapeuta. Držím palce.

< novější | 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >