Zde naleznete písemnou psychologickou poradnu. Odpovídá psycholog, psychoterapeut více; dotazy můžete pokládat, pokud je okénko otevřeno, odpovědi naleznete do týdne rovněž zde. Psychologická poradna online se uzavře po položení desátého dotazu v týdnu.
Pokud si přejete odpověď mimo psychologickou poradnu online, je třeba uhradit 100Kč na č.ú.: 2500034126/2010.
Pokud si přejete online kontakt s psychologem, ten naleznete zde online psycholog

  • Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní
  • Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo konzultaci s psychologem online, kontaktujte mne telefonicky: +420 777 588 352 nebo emailem
  • Vše zde napsané bude zveřejněno

Vážený pisateli,

tento týden již bylo položeno mnoho dotazů a není v mých silách odpovědět na více. Máte-li zájem, vyčkejte, poradna se otvírá vždy v neděli o půlnoci pro 10 dotazů.
 Pokud máte zájem o zodpovězení dotazu mimo poradnu on-line, zašlete dotaz na email: radana@rovena.info a 100Kč na č.ú.: 2500034126/2010.

Na zodpovězení čekají: Jan, Pavel Bornfleth, Katty, Blanka, Eva, Jan, anie, Dan, radek, Lucie, lucka, Jana T., Lucka, Eliska

< novější | 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >

Jana píše: (31. 5. 2010, 13.37)

Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu, jak se "naučit" znovu věřit.
Můj přítel si psal milostné maily s jinou ženou. Řekl mi, že o nic nejde, že to není vztah, jen hloupá, nic neznamenající korespondence. A že s ní přestane, když vidí, že mi vadí. Ovšem nepřestal. Stejná situace se opakovala několikrát -  vždy slíbil, že přestane, ale v korespondenci pokračoval. Nevím, zda si v současné době stálé píší. Nevím ani, zda šlo skutečně jen o psaní.
Na jednu stranu nechci náš vztah ukončit, máme malé dítě. Na druhou stranu mi nejde příteli věřit, i když se snažím. A nevím, jak žít ve vztahu bez důvěry.
Předem moc děkuji. Jana

Odpověď: (1. 6. 2010, 11.25)

MIlá Jano,
pokud jste si ověřila, že vám přítel lhal, je dobré vzít na vědomí, že je možné, že vůči vám vždy není pravdomluvný... můžete se snažit pochopit, proč to dělá, proč si píše i proč vám lže... můžete spolu zajít do poradny - což doporučuji...

Pavla píše: (31. 5. 2010, 13.09)

Dobrý den,mám kamarádku Danu,kterou v dětství matka psychicky týrala.Minulý rok se Dana po 23letém manželství rozvedla.Manžel si našel novou partnerku se kterou nyní žije.Do rod.domu kde žil s mojí kamarádkou,ale stále dochází,protože mu patří1/2a dělá problémy.V před rozvodovém období si našla Dana ženatého o 22 let staršího přítele.Ten jí pomáhal a podporoval jak psychicky,tak finančně.Po nějakém čase,ale navázala kamarádský vztah s bývalým spolužákem Petrem,který byl rozvedený.Občas ji navštívil,nebo spolu vyjeli na kolech.Ženatý přítel začal hodně žárlit a hlídat ji.Rozešla se s ním a vzápětí si k sobě nastěhovala-to už byla rozvedená -spolužáka Petra.Ženatý expřítel mu poslal všechny účty a seznam věcí,které za mou kamarádku zaplatil a přeposlal mu všechny SMS zprávy a maily,které mu poslala.Petr jí a to trvá již několik  měsíců dělá přednášky o tom jak je zvrhlá,že se nechávala starým dědkem vydržovat atd.Kontroluje jí věci,staré fotky,počítá kolik má kosmetiky,prohlíží maily,kontroluje jí jak smrká,jak se obléká,jak sedí,počítá léky a zakazuje jí je brát i když je má od lékaře a léčí se už léta.Nemohu vypsat vše,ale kamarádka kdykoliv se s ní setkám pláče a vypráví mi o jeho chování.Bohužel jsem byla několikrát svědkem jeho vulgárních scén.Když se jí  ptám proč si to vše nechá líbit,ať se brání a řeší to,odpoví mi jen že to neumí a že ho už ani neposlouchá.Mě to už ale také psychicky trápí a ani se mi nechce s ním vídat a stále dokola poslouchat stejné nářky,když nic neřeší.Toto jsem jí i řekla.Vždyť ona si neváží sama sebe.Prosím o váš názor jak se mám zachovat.Děkuji Pavla

Odpověď: (1. 6. 2010, 11.22)

Milá Pavlo,
ona vám řekla, že to neumí, učit se to pravděpodobně nechce a že ho neposlouchá - což je docela dobrá obrana - tak jí to patrně nevadí - ona je raději s ním, než aby byla sama, život s ním ji připadá snesitelnější než bez něj... je na vás, zda přijmete roli, že ji občas vyslechnete - nic jiného po vás nechce, nechce řešení - to je třeba si uvědomit. Přijměte svou bezmoc v této situaci... nezlobte se na ni, na něj ani na sebe... Přeji vše dobré

Věra píše: (31. 5. 2010, 11.49)

dobrý den dá se nějak předejí schizofrenii? Bratr jí má a má dceru který je 15 měla by už v tomto věku podstoupit nějaké vyšetření? A jsou nějaký varovný začínající příznaky?

Odpověď: (1. 6. 2010, 11.18)

Milá Věro,
zda je člověk ohrožen schiz. se předem ví obtížně. Josu to drobné příznaky, které nepovažuji za vhodné tady vypisovat, protože sami o sobě mohu upozornovat na takovou možnost, ale také nemusí. Dcera by měla být o onemocnění informována a měla by vědět, že např. užívání drog včt. alkoholu je pro ni abnormálě rizikové, že by se měla vyhnout i experimentům... Pokud by dcera řešila - měla obavy z přenosu na ni či své děti, mohla by se věnovat širším souvislostem - např. rodinným konstelacím (ve věku dospělosti) - u opravdový specialistů (případně mne kontaktujte, doporučím ty, kteří si umí poradit i s náročnými situacemi, které mohou na semináři vzniknout)

Radical píše: (31. 5. 2010, 10.55)

Dobrý den.. je pravda, že jsem zde moc příspěvků neprošel a tak může být, že zde již nějaký podobný je, ale zkusím to..  moje partnerka prošla něčím velmi ošklivým a již relativně dlouhou dobu trpí posttraumatický stresovým syndromem.. bohužel je paličatá jako já a tak ji k psychologovi /bohužel/ nedostanu.. můj dotaz je zcela konkrétní.. jak já, jako partner, mohu přítelkyni pomoci tento problém zvládnout, nebo alespoň co možná nejvíc eliminovat ?  díky za odpověď potažmo jakýkoliv nápad...

Odpověď: (1. 6. 2010, 11.12)

Milý Radicale,
seznamte ji např. s abreaktivní teorií. Již naši předci věděli, že pýcha předchází pád.

rita píše: (31. 5. 2010, 10.33)

Dobrý den,
vážená paní doktorko, venku prší a moje deprese se zhoršila natolik,že přemýělím,proč tady ještě jsem.Nikdy jsem to neměla lehké,manžel pil,starost o dvě děti nechal na mě a po rozvodu nikdy na děti nězaplatil.Splácela jsem také jeho dluhy,jen díky´stálé dobré práci.Podruhé jsem se vdala,manžel je hodný,vzali jsme si pár úvěrů,abychom se ze všeho vyhrabali,šlo to v pohodě,pak jsem o tu práci přišla,Jelikož jsem již starší ročník,hledá se těžko,po pár call centrech,pracuji ve výrobním závodě,plat mi klesl o 8 tisíc.Mám hodně splátek po splatnosti,tvrdě mě vymáhají.Jen obtížně se z toho dostávám.Manželovi odběratel také tři měsíce nezaplatil,teď ale už stálý příjem má,ale nestačí to vše pokrýt.Dnes přijedou a odtáhnou nám auto.Mám pocit viny,že za to mohu já,moje ztráta práce.Manžel mi nic nevyčítá,pracuje i o víkendech,ale mi je hrozně líto,že ho to tak postihuje.Občas přemýšlím,že bych uvítala konec.Snažím se,ale už jsem životem hrozně unavená.Vím,že teď mluvím jako srab,vstanu a zase se z toho vyhrabu,ale na chvíli mám pocit,že už nemohu. Přeji hezký den.Rita

Odpověď: (1. 6. 2010, 11.10)

Milá Rito,
ano, finance jsou to, co hýbe světem... jak to tak pozoruji, nezbývá nic jiného než se smířit s tím, že životní úroven je jiná, nž si člověk představoval.  Nevím, jestli Vám to pomůže, ale nejste v tom sami... můžete zvážit, jaké máte možnosti, nebát se uvidět netradiční možnosti... zvážit výhody a nevýhody a co je pro vás důležité... Držím palce a dělejte si hezké chvíle...

Miluš píše: (31. 5. 2010, 8.56)

Dobrý den,
myslím si už delší čas,že něco u mě není zcela v pořádku, bylo by to na dlouhé povídání ale i moje mamka se včera vyjádřila a vyslovila maniodepresivní psychoza, to o čem ve svých normálních chvilkách uvažuju a čtu si o tom, některé články jsou, jak bych je psala sama. Je mi 44 let,hroutí se mi třetí vztah, zklamala jsem všechny kolem sebe, v záchvatech euforie zadlužila sebe i lidi kolem sebe, ztrácím všechno a tím i smysl života a nevím, proč jsem tak jednala. Když se nyní zamýšlím zpětně,nechápu, jak jsem mohla přemýšlet a věřit, že všechno to, co jsem si nabrala zvládnu.Když mám dobré období,spím tři čtyři hodiny denně,pracuji šestnáct hodin,pak, většinou na jaře od února do května vystřízlivým,mívám těžké deprese,neuklízím,nevařím,koli­krát se snažím zůstat doma za cenu dovolené nebo vymyšlené nemoci...neschopenku dostanu vždycky, většinou jsem u lékaře opravdu jednou za rok.Nebaví mě ani se malovat,strašně moc se musím nutit,abych vlezla alespoň do sprchy na základní hygienu.Tyhle stavy mě dostávají úplně do kolen, skládám si doma nezaplacené složenky a zapisuju dluhy které jsem nadělala v předchozím období a většinou to dopadne tak,že to celé smetu do krabice,usnu nebo se snažím úplně vypnout mozek. Hraju si hry na internetu,chatuju,dokážu to úplně vytěsnit z hlavy ale pak nedělám nic ani doma.A nyní většinou přichází lepší období, v květnu ale asi díky ošklivému počasí stále nic,včera jsem probrečela celé odpoledne a nevím proč,na dnešek jsem si vzala dovolenou nebyla jsem schopna vstát do práce,od rána se snažím alespoň uklízet, jde to pomalu ale i tak jsem se musela vypsat.Mám s tím něco dělat, nebo čekat až v záhvatu euforie zase něco vyvedu.Stydím se.

Odpověď: (1. 6. 2010, 11.04)

Milá Miluš,
bylo by dobré, kdybyste vyhledala dobrého psychiatra a kombinovala léky s psychoterapií - bylo by dobré, abyste zharmonizovala vztah k sobě, přijala se, odpustil... sebemrskačskými myšlenkami si vše  jen  komplikujete... Ohledně peněz se s někým dohovořte (finančíními poradci) a vytvořte plán. Nedejte se :) a držím palce.

Karl píše: (24. 5. 2010, 22.21)

Prosím o radu, jak odstranit nesoustředěnost. Pracuji jako lékárník pouze příležitostně a to také z důvodu, že často dělám chyby-triviální a někdy těžko pochopitelné. Např. místo 2 balení vydám 1 nebo 3. To se s léty praxe zlepšilo jen částečně. Kdybych vše při výdeji zkontroloval, snad by se to nestávalo,ale k opravdové kontrole v klidu se přinutit nedokážu- nedokážu pacienty zdržovat. Je to, jako když za mnou někdo čeká v telefonní budce. Raději hovor hned ukončím a počkám až čekající dotelefonuje a pak raději zavolám znovu v klidu. Také odkládám z rukou předměty aniž bych si to uvědomoval a pak je hledám. To je možná  zase jiný problém. Můžete poradit klidně nějakou literaturu. Děkuji.

Odpověď: (27. 5. 2010, 13.38)

Milý Karle,
jj - hledání předmětů to bohužel taky znám...;) takže v tom vám neporadím (taky jsem to zlepšila jen o nemnoho - myslím, že to souvisí s nedokonalou činností mozku - možná by to mohl zlepšit EEG BIOFEEDBACK) To je ale ten druhý problém. První problém - zklidnit se navzdory frontě vidím jako řešitelný - jde o to, udržovat svou středovou energii, vědět, že vše má svůj řád a čas.... to lze naučit tréninkem v léčebné meditaci. Pokud budete chtít, můžete se objednat. Přeji vše dobré.

Lada píše: (24. 5. 2010, 20.12)

Dobrý den,mám na vás prosbu o váš názor, zda bych měla navštívit odborníka nebo ne . Mám velice úzkostlivé pocity a stavy ohledně svých blízkých. Vyvrcholilo to tím,že v nedávné době se dostal můj dědeček do nemocnice a od té doby je to stále horší, jeho již pustilia je zdravý v pořádku, ale často mě přepadají myšlenky na to co kdyby se komukoliv z mých nejbližších cokoliv stalo,dříve jsem se s tím dokázala vyrovnat, ale nyní mě stavy přepadají častěji v práci, při řízení vozidla a dokáže mě to strašně rozhodit a nedokážu se v tu chvíli soustředit na nic dalšího, dokonce mě to dokáže dohnat k ihned breku jen tak pokud se nad tím zamyslím. To stejně mě přepadá v souvislosti s myšlenkami se smrtí sebe nebo svých blízkých.Nedokáži se tím strachem vyrovnat - co moji blízcí popřípadě já budeme prožívat až se cokoliv stane. Předem děkuji za odpověď.

Odpověď: (27. 5. 2010, 13.33)

Milá Lado,
chtělo by to nalézt vyrovnaný vztah k životu obecně a ke svému životu ... bohužel takový základ se ve škole neučí ... doporučuji vydat se na cestu poznání o tom, co je život, jaké zákonitosti má ... poznat svůj strach ... můžete spolupracovat s profesionálem a také se vydat pro zajímavé knihy ...

Mirek píše: (24. 5. 2010, 16.22)

Dobrý den,
Chtěl bych poradit.Je tomu asi dva týdny co jsme s přítelkyní koukali na horor Paranormal Entity a ona prakticky od té doby nemůže v klidu spát.Má takový špatný až zlí pocit že něco není v pořádku.Má strach že se něco stane,bojí se usnout, už ráno se bojí večera. A nejhorší je, že tedkon ten špatný pocit mývá už i ve dne.Newíme si s tím rady, snažím se jí utěšit jak to jen jde, ale nic nepomáhá.Neska se dostala do fáze kdy jí napadlo už to nejhorší možné řešení, naštěstí ho neprovedla.Prosím o radu v této záležitosti.
      Předem Vám moc děkuji Mirek.

Odpověď: (27. 5. 2010, 13.29)

MIlý Mirku,
ano, myšlenkami tvoříme svět...přála bych si, aby tento dotaz četlo hodně lidí a rozhodlo se, že vlastní enrgií již nebudou podporovat hnusnou energii hororů... tím, že se na ně díváte, tím to podporujete (o tvůrcích ani nemluvě) a pak se všichni diví, proč jsou na sebe lidi hnusný... a romantiky v životech je málo... Jestli s ní ta negace tak moc cvičí, měla by vyhledat pomoc někoho, kdo s tím umí pracovat. (samozřejmě se můžete obrátit)

speedy píše: (24. 5. 2010, 16.06)

dobry den prosim vas jsem psichicky na dne spalil jsem si 2 prsty a nevim jestli schvalne nebo nahodou.nevim co mam delat ne ze by za to mohli rodiče,ale řikam si ze kdybych byl mrtví tak se na de mnou zamysli a pochopi me ja vazne nevim jak ,ale nikdo me nechape a spravedlnosti se my taky nedostává jak rikam rodina za to nemuze,ale ostatni ano nejhorsi je že si nemohu dovolit brecet a tak si to ukladam na potom pamatuji si jen to nejhorší ty pekne veci si nepamatuji jen sem se potreboval sverit ale kdyby to mel nekdo stejne tak odpovezte

Odpověď: (27. 5. 2010, 13.25)

Milý speedy,
s podobným problémem nejsi sám... brečet můžeš - zákazy a příkazy si dáváš sám... nemůžeme donutit nikoho k ničemu a vlastní sebedestrukce není to pravé ořechové. Ty jsi zodpovědný za sebe, změnit můžeš sebe, nauč se pracovat se svým srdcem jako s centrem lásky, svou láskou ho opečovávat a uzdravovat ... dělej hezké věci a svět bude krásnější... milujeme, prosíme o odpuštění a odpouštíme... Držím palce, nedej se a měj se rád...

Eliška píše: (24. 5. 2010, 15.33)

Dobrý den, s jedním mužem jsme si bývali velice blízcí- vždy to bylo nahraně milování a přátelství- nikdy jsme spolu úplně do toho nepraštili- teď vím, že to byla chyba! Rozchod zněl v tom smyslu, že si potřebuje uspořádat život, mít v něčem jistou a začít pořádně žít- něčemu( najít někoho) se plně věnovat... má prosba o pomoc spočívá jak se s tím srovnat! vím, že jsem měla o něho bojovat a ne jen tak ho nechat jít! Možná i na to čekal.... jak se tím srovnat že je pryč? vím, že nejlepší rada je: čas ukáže... to přebolí, ale to mi nestačí! Nějakou radu pokud máte.... budu vděčná Děkuji Eliška

Odpověď: (25. 5. 2010, 15.56)

Milá Eliško,
on se vyslovil a vy jste ho odmítla? Pokud by Vás miloval, udělal by to. Je třeba vědět, že věci se dějí tak, jak mají... Pokud ho milujete, řekněte mu to, abyste věděla, že jste si za svými city stála. Bojovat o něj? Jak? Tomu nerozumím? Že by se na Vás díval z lože jak šermujete s Životem či jinou ženou a čekal, jak to dopadne? To byste nechtěla, že? Jinak si můžete udělat rituál na rozvázání pouta (třeba najdete i něco na internetu)...
Přeji vše dobré

Radka píše: (24. 5. 2010, 14.54)

Dobrý den, prosím o pomoc. Můj syn 19 měsíců, chodí už od 5 měsíců po doktorech a nemocnicích.Je sním problém, má strach z lidí i dětí.neumí se na písku s nimi zapojit, chce pryč a když nejdu, má hysterku.Ani doma se mě nepustí.V obchodě je to podobný.jako by měl pocit, že ho někdo odnese.přitom lásky a pozornosi má maximum.Dokáže být i pěkně zlí, a všechny bije.prosím o pomoc, jak ho naučit aby se nebál dětí a lidí,nemá žádné dětsví.moc mě to trápí, protože stakovou školka nepřipadá v úvahu a přijde mi psychycky jiný.Děkuji Poláková

Odpověď: (25. 5. 2010, 15.49)

Milá Radko,
dítě v 19 měsících je skutečně malé, je-li nemocný a po nemocnicích, pak je vcelku pochopitelné, že sociální vyspívání je trochu opožděné.  Vám nezbývá nic jiného, než se k němu chovat laskavě a trpělivě, učit ho citu třeba i ke zvířátkům (kočky, psi...). Pokud nyní socializace působí velké problémy, nelámala bych to ... vyčkejte ... můžete vyhledat i šikovnou kineziložku. Držím Vám palce k trpělivosti...

renata píše: (24. 5. 2010, 10.43)

Dobrý den,
chtěla bych se Vás zeptat na Váš názor. Je mi 45 a zamilovala jsem se do muže o 11 let mladšího, který ale ještě nemá dořešen minulý vztah. Není ženatý, ale žil od svých 19-ti let s jednou partnerkoua po velkých problémech se jim až před 4 lety narodil vytoužený syn.V současné době se od nich sice odstěhoval (podotýkám že dřív než jsme se poznali), ale stejně všechen čas tráví tam, na mně zbývají jen večery. Myslím, že muž v jeho věku a po tak dlouhém soužití s jednou partnerkou (bez nevěr) nikdy nebude mít na to, aby začal nový život, navíc s někým o tolik let starším jak jsem já, byť by to byla láska, která myslím že mezi námi opravdu je..Docela se trápím..
Jaké máte vy zkušenosti? Moc děkuji za Vaši odpověď
Renča

Odpověď: (25. 5. 2010, 15.42)

MIlá Renato,
nedořešené předešlé vztahy jsou zhoubou nových vztahů... Je na Vás, abyste si urovnala, co se ve vašem životě děje ... Nevidím jako rozumné, trápit se. Co Vás trápí? Že se věnuje synovi? Že nejste spolu? Že tráví čas i s bývalou? Že nemáte pocit, že jste pro něj jedinečná? Působí to, že jste každý v jiné etapě života ... Nevím...

69d píše: (24. 5. 2010, 10.27)

Dobrý den, potřebovala bych od Vás radu. Jak pomoci synovi, který
nepracuje, nemá vzdělání, nemá bydlení, ani peníze na obživu
(pouze z příležitostných brigád) pije a občas i krade. Podporovat
ho v tom nechci a na holičkách ...to také ne.Poradíte?

Odpověď: (25. 5. 2010, 15.33)

Milá D.,
vím o vás příliš málo? Jak se k Vám chová? Pomáhá? Kde je otec? Kolik mu je? Pokud se k Vám chová slušně, mluvte s ním, někdy mírně, jindy se klidně můžete rozčílit ... Můžete společně zajít do poradny... Můžete mu zařídit ubytovnu... Držím palce

Petromila píše: (24. 5. 2010, 10.26)

VAZENA PANI DOKTORKO.MOC VAM DEKUJI ZA VASI POMOC.MUZETE MI PROSIM NAPSAT KONTAKT PRIMO K VAM DO PORADNY.RADA BYCH SE K VAM OBJEDNALA.VERIM ZE MI POMUZETE ZBAVIT SE ME ZARLIVOSTI ALESPON Z VECI CASTI.DEKUJI MOC.JIZ TED JSTE MI POMOHLA.PETROMILA.

Odpověď: (25. 5. 2010, 10.52)

Milá Petro,
děkuji za důvěru, domluvit schůzku si můžeme na tel.: 777-588352. Pohodové dny.

Jana píše: (24. 5. 2010, 0.55)

Dobrý den,
od svých 15 let chodím s klukem který je o 8 let starší, ted je mi 20 jsme spolu tedy 5 let a už přes 2 roky spolu bydlíme... Už delší dobu se každý den hádáme a třeba jen kvůli maličkostem. Přítel je docela zadlužený a při všech problémech se mu moc nechce ani do práce, přitom pracovitý je. Myslím si, že už ho delší dobu nemiluji, ale přesto vše se s ním nedokážu rozejít, vždy když na to došlo, tak jsem mu řekla že se rozejdeme, ale naposlední chvíli jsem řekla at neodchází. Občas bych byla ráda sama nebo s někým jiným koho bych milovala, ale nedokážu se rozejít, jsem na něj tak zvyklá, že to snad ani nejde. Všechno co jsem co umím, mě naučil on. Neumím si představit co by bylo kdyby jsme se rozešli, pokud bych to vůbec někdy dopustila. Asi mi v tomhle moc neporadíte, ale už jsem zoufalá a mám pocit že sama nic nezvládnu. Těch problémů je mnohem více kolem toho všeho, ale to bych mohla psát romány. Je nějaká rada jak se rozejít s přítelem?

Odpověď: (25. 5. 2010, 10.48)

MIlá Jano,
máte-li pocit, že jste zamotaná v současné situaci, pokuste se ji postupně rozmotávat. Doporučuji pokračovat krok po kroku. Můžete navrhnout partnerovi, že společně půjdete do partnerské poradny. Nebude-li chtít, jděte sama. Se zkušeným člověkem si lépe můžete urovnat myšlenky a pocity, získat lepší přehled o tom, co se ve vás děje... Držím palce.

Lenka píše: (18. 5. 2010, 12.22)

Dobrý den,
chtěla bych se poradit, jak je možné se zbavit žárlivosti. Mám partnera, kterého nechci ztratit. Náš vztah je jinak ve všem výborný, ve všem si rozumíme a shodneme se. Kazí to jen má žárlivost. Jsem z toho nešťastná, chtěla bych to nějak změnit. Existuje nějaká možnost? Prosím o radu.

Mockrát Vám děkuji Lenka.

Odpověď: (21. 5. 2010, 12.50)

MIlá Lenko,
bylo by dobré prozkoumat ppříčiny vaší žárlivosti. I pro Vás platí odpověd jako pro Petromilu, proto ji jen okopíruju: ...doporučuji vyhledat si literaturu k tomuto tématu, když půjdete do knihovny, knihy o partnerství budou mít i kapitoly o žárlení... pomohou vám myšlenky urovnat; stručně: smiřte se s tím, že o partnera přijít můžete, pak je na vás, zda ten čas, který jste spolu, si budete užívat nebo ...(: ...(partnera k nevěře doženete). Proč je pro vás tuto skutečnost přijmout? Strach...? osobní spolupráce s terapeutem vám může pomoci pracovat s vnitřními mechanismy, které v sobě silně vnímáte. Držím palce.

Jakoubek píše: (17. 5. 2010, 18.46)

Dobrý den, mám problém najít si partnerku. Je mi 22 a od 16 jsem neměl pořádný vztah. Zamilovávám se docela často, ale je to pouze jednostranné a nebo nemám ani odvahu dívku oslovit, protože si už vůbec nevěřím. Navíc mi před 3roky umřela mamka a před 2 děda. S obouma jsem žil od narození. Teď už žiju jen se stréjdou a babičkou. Doma je to v pohodě a ta ztráta mě ani moc nezasáhla, protože hlavně s mamkou jsme si začátkem puberty už nebyli tak moc blízcí. Jsem docela dost vysoký asi 190cm ale mám jen 56kg i když jím dost a často. A tak se bojím jestli na to nemá vliv můj psychický stav. Osobně si myslím, že když se mi podaří přibrat tak budu pro dívky více atraktivní a nějakou se mi i podaří najít, ale všechny moje pokusy jak se přestat trápit ztroskotaly. Nejhorší je, že se nelíbím ani sám sobě, ale přitom se strašně moc zaměřuju na fyzickou stránku u žen. Nejsem ošklivý, ale ani žádný krasavec. Proto bych chtěl nějakou radu jak myslet pozitivně a netrápit se.

Odpověď: (21. 5. 2010, 12.46)

Milý Kubíku,
je dobře, že víš: Nejhorší je, že se nelíbím ani sám sobě. To je třeba změnit. "Jak nás má milovat někdo jiný, když mi nemáme rádi sami sebe." Ženy přitahuje sebejistý, samostatný muž. Stoupni si, sedni si před zrcadlo a přijmi se ve fyzické i psychické podobě takový, jaký jsi... Sport také rozproudí tvoji energii... Věnu pozornost tomu, co tě baví, dělej to ... Také věř, že vše, co se děje, je dobré. Přečti si třeba knihu: Jak si správně přát. Držím palce.

Linda píše: (17. 5. 2010, 13.49)

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na Váš názor. Jsem s přítelem už 7 let a před třemi lety jsme spolu začali bydlet. Těsně předtím jsem byli měsíc od sebe a zjistili jsme, že bez sebe nechceme být. Za posledních pár měsíců jsme prožili spoustu stresu, přítel přišel vlastní vinou o práci, já mu to dlouho vyčítala, zpočátku nemohl žádnou práci sehnat,teď už se to srovnalo. Já končím školu, čekají mě za týden státnice a jsem už několik měsíců podrážděná, protože to dost prožívám. Někdy nám spolu bylo skvěle a někdy jsem se hádali a uvažovali o rozchodu. Teď jsem udělala asi chybu (vzhledem k tomu, že se potřebuju učit a ne přemýšlet nad vztahem) a zeptala jsem se přítele, jak to teď vidí, jestli mě miluje. Řekl mi, že mi nechce lhát a si není ničím jistý. Že je zmatený. Má mě rád a neumí si beze život představit, ale zároveň se někdy nudí a někdy jsem rád, že mě má. ALe prý mi teď nedokáže říct, že mě miluje. Myslím, že to v něm zrálo několik měsíců. Nejprve jsem chtěla všechno přejít a zůstat s ním i přes to a nechat ho si to v klidu rozmyslet. Dneska jsem ale dostala hrozný strach, že se stejně učit nebudu a že zešílím z toho, že ho mám na dosah, ale vím, že mi úplně nepatří. Rozhodla jsem se odejít k rodičům a dva týdny nebudeme spolu komunikovat. Myslíte, že jsem udělala dobře a že má náš vztah ještě nějakou šanci? Zdá se mi nemožné, aby mě znovu začal milovat a pokud ano, tak se asi budu pořád bát, kdy to na něj přijde znovu. PRoblém je taky asi v tom,že jsme spolu od 17 let a že má asi pocit, že si nic neužil. Prosím poraďte a děkuji moc za tuto možnost se vypovídat.

Odpověď: (21. 5. 2010, 12.35)

Milá Lindo,
jj láska - zamilovanost - milování - vztah - partnerství ... co to je? na to snad každý hledá odpověď a každý tak trochu tápe ... nikdo nám nepatří, nikdy, ale chápu, že toužíš po oddanosti... ta k milostnému partnerství nějakým způsobem patří ... Nejsem si jistá, že nařízená nekomunikace je optimálním řešením. Tápající a nejistý muž nedělá partnerství štastné... potřebuje prožít jistotu, že to, co dělá, jak žije, dělá pro sebe dobře. Výčitky vztah kazí... Věz, že vše, co se děje, je dobré (i když momentálně nemusíme rozumět tomu, proč) Přeji ti klid na učení.

Ivonnka píše: (17. 5. 2010, 12.24)

Dobrý den, mám docela dost velký problém. Je mi 19 a mám o pět let starší sestru, která už vidělává a mladšího bratra. Moji matka už od chvíle co jsem začala chodit do školy dává za vzor moji sestru. Od té doby co sestra začala vydělaávat je to ještě horší pokaždé když něco řeknu jsem špatná nic nechápu, protože jsem ještě mladá a blbá teď dodělávám školu a všichni na mě tlačí a já nevim co mám dělat. Nedavno jsme si našla kluka a sestra mi ho přebrala ale špatná jsme byla já. Už nevím co mám dělat, proto se na Vás obracím a doufám, že mi nějak pomůžete. děkují vám za pomoct.

Odpověď: (21. 5. 2010, 12.24)

Milá Ivonko,
nedej se! Jak si představuješ, že bych mohla pomoci? Jo, život není spravedlivej (alespon nám to tak připadá), ale nezbývá nic jiného, než ho milovat takový, jaký je... Mít ráda sebe navzdory ... (jak na tebe všichni tlačí?) Držím palce k tomu, aby se ti podařilo co nejdříve osamostatnit.

< novější | 179 178 177 176 175 174 173 172 171 170 169 168 167 166 165 164 163 162 161 160 159 158 157 156 155 154 153 152 151 150 149 148 147 146 145 144 143 142 141 140 139 138 137 136 135 134 133 132 131 130 129 128 127 126 125 124 123 122 121 120 119 118 117 116 115 114 113 112 111 110 109 108 107 106 105 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93 92 91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 74 73 72 71 70 69 68 67 66 65 64 63 62 61 60 59 58 57 56 55 54 53 52 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 | starší >